České krajině schází sedlák, je třeba se vrátit k modelu rodinných farem, míní šéf Asociace soukromého zemědělství

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rozdělená pole (ilustrační foto)

V české krajině ubyde velkých lánů kukuřice nebo třeba žluté řepky. Od nového roku musí zemědělci rozdělit některá svá pole na maximálně 30hektarové pozemky. Stát tak chce bojovat s erozí půdy a zlepšit její schopnost zadržovat vodu.

„Asociace soukromého zemědělství toto opatření vítá, česká krajina ho potřebuje jako sůl,“ říká její předseda Jaroslav Šebek, zároveň prý ale nejde o všespásné řešení všech problémů naší krajiny, a navíc může přinést i negativa související se zvýšenou byrokracií.

Velkoplošné zemědělství je důsledkem násilné kolektivizace. Není to žádná výhoda, v české krajině schází sedlák schopný rozhodovat se podle situace na místě.
Jaroslav Šebek

Podle Šebka je třeba více podporovat rodinné farmy, což je prý osvědčený, efektivní a k přírodě šetrný model hospodaření – na rozdíl od průmyslového zemědělství. A je proto třeba se k němu vrátit.

„Když se podíváme na stav české krajiny, tak nic jiného asi nepomůže,“ míní zemědělec s tím, že je to reálné. „Stačí změnit úhel pohledu a přestat věřit tomu, že současný model je to dobré, co jsme si ze socialismu odnesli. Je to naopak to nejhorší. Jsou zpřetrhány vztahy k půdě a bez lidí, kteří se budou zajímat o své okolí, se to nezlepší.“

Negativa převyšují přínosy

Podle tajemníka Zemědělského svazu Vladimíra Píchy ovšem dnes nemá význam pozemky rozdělovat – pouze to zvýší náklady a utužení půdy, protože přibydou tzv. souvratě, tedy neobdělávané okraje polí.

Hlavním cílem opatření je prý zlepšení hospodaření s vodou, k tomu ale nedojde:

„Velké plochy monokulturních plodin nejsou důvodem nedostatku vody. Hlavní příčinou je, že neprší a že v půdě je nedostatek organické hmoty, která by vodu dokázala zadržet,“ vysvětluje Pícha.

Ve zcelených polích je naše výhoda. Proč bychom ji měli dobrovolně likvidovat? Ke koncentraci směřuje celý svět.
Vladimír Pícha

Řada zemědělců už opatření proti půdní a větrné erozi provádí, často ale naráží na neochotu vlastníků půdy. „Nerozporujeme opatření na erozně ohrožených půdách. Ale od příštího roku by se to mělo vztahovat na veškerou půdu, kde je výsledek velmi sporný,“ dodává.

„Nejvíce nám na tom vadí to striktní byrokratické nařízení, které říká zemědělcům – malým i velkým – co mají dělat. Neustále jim přibývají další a další povinnosti, ale přímé platby a tržby za prodej jsou stejné, nebo klesají. To je ten problém a může to vést ke snížení konkurenceschopnosti celého českého zemědělství,“ uzavírá Pícha.

Spustit audio
autoři: Tomáš Pavlíček , ert

Odebírat podcast

Související