Protierozní vyhláška je přísná, zemědělci nehospodaří špatně, tvrdí viceprezident agrární komory

5. září 2018
Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR

Po dalším suchém létu přichází vláda s novými opatřeními. Jedním z nich je i tzv. protierozní vyhláška. Jak může lepší hospodaření se zemědělskou půdou přispět k zastavení vysychání naší krajiny? 

Když neprší, není na sucho připraven žádný stát na světě, tvrdí ministr Brabec (ANO)

Ministr Richard Brabec za hnutí ANO

Sucho a nedostatek vody už od jara trápí Česko. Hrozí požáry, vysychají řeky, podzemní vody jsou pod normálem a v některých obcích vodu rozdělují na příděl. Zvládá stát boj se suchem?

Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, je v Česku ohroženo až 60 % zemědělské půdy. Zejména velké svažité pozemky. Právě nakládání s nimi má regulovat nová vyhláška.

„Eroze je často jen druhotný jev toho, že máme utužené půdy kvůli nedostatku organické hmoty. Tím pádem nevsakují vodu. A když pak přijde srážka, voda odteče po povrchu. Vzniká vodní eroze a zhoršují se dopady sucha,“ vysvětluje expert.

Je třeba problém krajiny řešit vcelku. I problém utužení půdy. A tím pádem budou nižší i škody způsobené erozí.
Jan Vopravil

Už od roku 2012 funguje monitoring eroze, který spravuje Stání pozemkový úřad a kam může každý občan nahlásit erozní událost. Úřad je prošetří, zadokumentuje a rozhodne, jestli jde o zásah vyšší moci, nebo o pochybení zemědělce.

„Máme zjištěno, že řada událostí je opakovaných, navíc ze stále stejných pozemků. Jsou hospodáři dobří i špatní. Jde o to, aby nový systém platil na ty, kteří třeba opakovaně vyplavují obec,“ dodává Vopravil.

Problém je jinde

Sucho nás trápilo i v historii. Jeho dopady na společnost byly dřív drtivější, hodnotí odborník

V létě projdete korytem suchou nohou. Na jaře jsou zpěněné vody řeky rájem vodáků

Sucho a dlouhodobý nedostatek srážek jsou evergreenem posledních dnů a týdnů. Extrémně suchá léta ale známe i z historie. Blížíme se skutečně stoletému, pětisetletému nebo tisíciletému suchu?

„To, že je ohrožených 60 % půdy? To je nějaká teorie, kterou někdo řekl. My tomu nevěříme,“ reaguje viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Odvolává se přitom na data Státního pozemkového úřadu, podle kterých dochází (v průměru) ke 160 až 180 erozním událostem ročně. Část z nich se ovšem týkala i lesů nebo trvalých travních porostů.

Jako zemědělci nelibě neseme, když se v médiích říká, že špatně hospodaříme. Nebo, že je eroze častá, že se špatně staráme o pole,... To není pravda.
Bohumil Belada

Belada naopak připouští, že nízký podíl organické hmoty na polích je reálný problém. „A to daleko větší než problém eroze, byť to trošku souvisí. Ale u nás hlavně rapidně poklesly stavy hospodářských zvířat. Dřív jsme jich tu chovali jednou tolik,“ vysvětluje.

Protierozní vyhlášku považuje za přísnou, zatímco dříve tzv. standardy DZES 5 upravovaly chování zemědělců na zhruba 12 % půdy, od ledna má být regulována celá čtvrtina.

Agrární komora přesto s finální podobou vyhlášky souhlasí. Oceňuje, že počítá i s nejmodernějšími protierozními technologiemi. „Máme teď  25 % chráněné zemědělské půdy, kde zemědělec přesně ví, co má dělat. A když to dělat nebude, nedostane dotace, a to je silná motivace,“ dodává Belada.

Spustit audio

Související