Sucho nás trápilo i v historii. Jeho dopady na společnost byly dřív drtivější, hodnotí odborník
Sucho a dlouhodobý nedostatek srážek jsou evergreenem posledních dnů a týdnů. Extrémně suchá léta ale známe i z historie. Blížíme se skutečně stoletému, pětisetletému nebo tisíciletému suchu?
Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který je členem projektu Intersucho, je letošní sucho slabší než to v roce 2015. „Co se následků v zemědělství týče, tomu se ještě úplně nepřiblížilo, i když dopady na zemědělství tu jsou, zejména na severu republiky. Co se týče dopadů do hydrologie, tedy zásob vody, je ta situace nepochybně ještě horší, než byla v loňském roce,” říká. „Situace vůbec není dobrá,” shrnuje Trnka.
Nebyla píce pro koně
O nebývale suchých létech víme i z historie, jde například o roky 1540, 1904 nebo 1947. Jaká data o nich existují?
„Například o suchu v roce 1904 máme poměrně dobré zprávy. Ty vychází z tištěných zdrojů, z novin, z pozorování, protože už tehdy existovala meteorologická síť. Sucho z roku 1540 je specifické tím, že se tam opíráme primárně o dokumentární prameny, případně letokruhy a další proxy data. Informace tam není tak podrobná,” vysvětluje odborník.
Komise pro sucho potřebujeme. Musí zajistit třeba dostatek vody na hašení požárů, říká Drahovzal
Teploty v Česku jsou v letošním roce mimořádné. Už několik let slýcháme z různých stran o tom, jak ubývá vody v krajině i podzemních vod. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto připravují novelu vodního zákona. Podle Hospodářských novin se v ní počítá i s tím, že úředníci budou moci vstoupit na soukromý pozemek, aby zajistili čerpání vody tam, kde to bude situace vyžadovat.
„Sucho roku 1540 se udává, zejména v západní Evropě, jako velmi podobné tomu v roce 2003. Na našem území jsou známky toho, že to byl opravdu mimořádně suchý rok. Porovnání se nicméně týká dopadů. Dopady na společnost v 16. století byly úplně jiné, než jsou dnes,” podotýká Trnka.
I sucho v roce 1947, které se přiblížilo tomu v roce 2015, má podle člena projektu Intersucho jistou podobnost s letošním suchem.
„Hlavně v tom, že trvalo hodně dlouho, celou letní sezónu. A postihlo zejména píci se slámou. Musíme si ale uvědomit, že v roce 1947 jsme měli stavy dobytka a koní o řád větší, na koně jsme spoléhali taky jako na dopravní prostředek. Tam byl ten dopad proto ještě větší než letos,” říká profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Související
-
Jak snížit dopady sucha? Pomohou přehrady a rybníky, říká Josef Stehlík
Dlouho trvající sucho stále více ohrožuje českou krajinu a zemědělce. Sklidilo se méně zeleniny, některého ovoce a slabší je i úroda pšenice. Na vině je i dlouhá zima.
-
Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog
Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?
-
Petr Holub: Dvojitá lesní katastrofa
Výlety po volné krajině nabízejí poslední dobou zvláštní pohled. I když je teprve začátek srpna, listy žloutnou a někde už začaly opadávat. Něco podobného se děje i jinde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.