Krajinu musíme ne vybydlovat, ale zušlechťovat, vysvětluje agrární analytik
Dvacítka expertů z oblasti zemědělství a životního prostředí vyzvala vládu, aby změnila systém agrárních dotací a podporu poskytovala přednostně farmářům, kteří chrání půdu, vodu a neničí krajinu. Přimělo by to zemědělce k zodpovědnějšímu hospodaření?
„Nejde jen o zemědělství, ale o krajinu, zdroje vody, kvalitu půdy a celou naši společnost... Některé návrhy z výzvy už pokročily, ale je to málo, chtělo by to víc,“ uvedl v pořadu Pro a proti agrární analytik a šéfredaktor portálu Naše voda Petr Havel.
Podle něho obecně fungují téměř všechny body výzvy, ale jde o to jak. „Mluví se třeba o stanovení maximální výměry pro pěstování monokultur, ale týká se to jen asi 11 % půdy.“
Nejde o to, jak je zemědělec velký, ale jak hospodaří. U nás obecně velcí zemědělci hospodaří hůř také proto, že v místě podnikání nebydlí. Proto jsem zastánce rodinných farem, které chtějí předat svá hospodářství dalším generacím, takže mají zájem krajinu ne vybydlovat, ale zušlechťovat.
Petr Havel
Analytik odmítá, že by zkrácení dotací velkým zemědělským podnikům ohrozilo jejich konkurenceschopnost. „V celé Evropské unii je průměrná velikost farem 16,6 hektarů, my máme 130. Přesto naše velké podniky neválcují malé evropské podniky, spíš naopak.“
„Možná není cesta přes sankce, ale přes pozitivní motivaci. Nastavme systém zemědělských dotací tak, aby ten, kdo učiní nejméně, dostal nejméně peněz, kdo učiní více, dostal více a tak dále. To je dobré jak pro zemědělce, tak pro krajinu a výborné pro společnost,“ shrnul Petr Havel.
Sankce jsou účinné, ale motivujeme i pozitivně, tvrdí úřednice
„Některé prvky výzvy už jsou v dotačním programu obsaženy... Výzvu ale považujeme za významný podnět... Všemi jejími body se zabýváme,“ ujistila ředitelka odboru přímých plateb ministerstva zemědělství Kateřina Bělinová.
Ta doložila, že krok po kroku dochází k posunu k lepšímu. „Třeba proti erozi je chráněno ne 11 % zemědělské půdy, ale dostáváme se na téměř dvojnásobnou výměru. Došlo ke zpřísnění půdoochranných technologií, zavedli jsme také limit 30 hektarů monokultury, byť s odloženou účinností.“
Dodržování podmínek směrem k péči o půdu a krajinu není závislé na velikosti zemědělského podniku. Z našich zjištění vyplývá, že nedodržování postupů je na straně jak velkých, tak malých i těch nejmenších zemědělských subjektů.
Kateřina Bělinová
Také systém sankcí v případě nedodržení norem funguje prý už dlouho. „Předpokládáme, že tento mechanismus v širším pojetí bude fungovat i do budoucna. Sankční mechanismus je účinný, protože činí 3 % procenta, což je v částkách dotací velmi významná hodnota.“
„Máme i systém motivačních podpor, třeba podporu ekologického zemědělství. Řada plateb na motivačním, nikoli sankčním efektu funguje a tyto jsou velmi úspěšné,“ konstatovala Kateřina Bělinová.
Související
-
Vodu v přehradách máme, ale krajina je po čtyřech horkých letech vyschlá, říká hydrobiolog
Vědci zjistili, že vysychavé toky významně přispívají k uvolňování skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého do ovzduší, což spolu s dalšími vlivy vede ke změně klimatu.
-
Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog
Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?
-
Potřebu zadržet vodu v krajině pochopíme, až když nám nepůjde...
Jak to bylo dříve s našimi řekami, rybníky a mokřinami? Říká se, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, co nám tedy voda přinese zítra?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.