Svět potřebuje malé farmy pro svou obživu i ochranu životního prostředí

Sběr vyorané cibule na poli U orla

Sedmdesát procent potravin produkují malé, často rodinné farmy. Nad jejich významem a postavením uvažuje článek amerického magazínu National Geographic. Kriticky se staví hlavně k tvrzení, že pouze velké zemědělské jednotky mohou zajistit obživu pro stále se zvyšující počet obyvatel Země.

Časopis své zamyšlení doprovází reportáží z výstavy nazvané „Krmíme svět“, která právě probíhá v Londýně. K vidění jsou na ní fotografie z celého světa, které zachycují zemědělskou produkci malých hospodářství v různých zemích a částech zeměkoule.

V číslech jde o padesát zemědělských komunit na šesti kontinentech. Obrázky praxe často dokumentují pěstování v extrémních podmínkách, třeba v severním Švédsku nebo amazonské džungli.

Když se EU zaměří na malé farmáře, strop dotací ohrozí zaměstnanost i životní prostředí, varují zemědělci

03718767.jpeg

Pravidla pro získání zemědělských dotací by se měla od roku 2020 významně změnit. Evropská unie chce podpořit malé farmáře a velkofarmám zastropovat dotace. U většiny členských zemí je průměrná rozloha hospodářství zhruba patnáct hektarů, v Česku se průměr pohybuje okolo desetinásobku. I proto české ministerstvo zemědělství trvá na podpoře velkofarem. „Chápeme ekonomickou realitu Evropské unie i to, že nějaká redukce přijde, ale je to otázka její výše a způsob,“ uvedl v pořadu Pro a proti viceprezident Agrární komory a prezident Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Renomovaní fotoreportéři také sledovali například zemědělskou komunitu v Mexiku nebo rodinnou pěstírnu ovoce v Kalifornii ve Spojených státech. Na posledně zmíněném příkladu dokládají údajně neblahou politiku velkých prodejen potravin, které ze své nabídky často vyřazují právě produkty malých zemědělců.

Potraviny z drobných farem přitom možná nejsou uniformní z hlediska velkosti nebo chuti, na druhou stranu ale podporují místní tradice a komunity. Mnohdy pak podle proslulého amerického magazínu chutnají lépe, než produkty velkých pěstíren. Malé zemědělské jednotky nicméně i kvůli nízkému zájmu prodejních řetězců často bojují o přežití.

Obtíže při hledání odbytu jednotlivým farmářům komplikují už tak obtížnou situaci způsobenou stále častějším výskytem extrémního počasí. Dopadá na ně sucho, silné bouřky a vodní srážky. I v případě dostatečné úrody ale menší zemědělci zůstávají stranou zájmu globální poptávky po potravinách, která se odpoutala od závislosti na přirozeném sezonním vývoji.

Biodiverzita je důležitá

Velká průmyslová produkce v dnešní době dokáže dodávat potraviny po celý rok, ale jen za cenu daleké přepravy. National Geographic upozorňuje i na přínos malých hospodářství k udržení biodiverzity. Časopis argumentuje, že malé podniky tak přispívají k potravinové bezpečnosti.

Potravinová soběstačnost je passé, vláda nás vrací do socialismu, tvrdí Štefl z Asociace soukromého zemědělství ČR

Sklizeň pšenice (ilustrační foto)

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení slibuje posílit potravinovou soběstačnost. Je to správná cesta?

V současné době se totiž tři čtvrtiny jídla konzumovaného na celém světě skládají z pouhých dvanácti plodin a pěti druhů zvířat. V důsledku tohoto vývoje je světový potravinový systém zranitelný. Ohrožují ho jak přírodní katastrofy, tak různé epidemie.

Americký geografický magazín za příklad dobré praxe uvádí zemědělskou komunitu El Choro v Bolívii. Její členové se snaží udržet diverzitu semen a sazenic. Pěstují a sklízejí různé druhy místních plodin, například více než sto padesát druhů tradičních brambor. Do vybudované banky semen umožňují přístup také jiným pěstitelům.

Udržování biodiverzity je také zásadně důležité v době změny klimatu. Je totiž možné, že už v blízké budoucnosti bude potřeba využít nových šlechtitelských postupů, s jejichž pomocí se bude lidstvo moci vyrovnat s následky změn životního prostředí.

K tomu přispěje například možnost vypěstovat zemědělské plodiny, které budou podle potřeby odolné vůči suššímu, teplejšímu a bouřlivějšímu počasí. Je možné si představit i využití nových variant odrůd pro záchranu potravinářské produkce před následky různých současných i budoucích nemocí.

Udržitelnost a spravedlivá cena

National Geographic podotýká, že pro zachování malých zemědělských podniků může udělat mnoho jak potravinářský průmysl, tak především volení politici. Soukromá sféra potravinářského velkoprůmyslu a prodejních řetězců například může cíleně kupovat a inzerovat více potravin vyprodukovaných malými farmami.

Jednotlivé vlády pak mohou přispět zavedením politiky chránící rodinné farmáře. Zároveň se nabízí varianta, ve které se pomocí systému pozitivních pobídek budou motivovat i případní odběratelé, aby s drobnými producenty častěji spolupracovali.

Proč nám chybí voda? Zemědělská politika státu je vražedná, tvrdí zemědělec

03450104.jpeg

Jak dobře se staráme o ornou půdu a jak dobře ji obhospodařujeme? Mělo by zemědělství změnit svou filozofii, nebo se spoléhat na mnoholeté postupy posledních 20 let?

Jak by takový žádoucí systém mohl fungovat celosvětově, to naznačili pěstitelé kakaových bobů na ostrově Svatý Tomáš u afrického pobřeží. Více než jedenáct set tamních farmářů se spojilo, založilo firmu a podařilo se jim proniknout na globální kakaový trh. 

Velcí odběratelé, kteří od nich nakupují kvalitní produkty, platí nejen spravedlivou cenu, ale k ní i příspěvek, kterým podporují místní snahu o udržitelné zemědělství. Ostrovní zemědělci se díky tomu mohou starat o zachování výnosnosti půdy, jejíž plodnost zcela nevytěžují.

Celá aktivita je následně prospěšná pro všechny, protože zdravá půda lépe odolává erozi, zadržuje více oxidu uhličitého a tím přispívá k boji proti změně klimatu. Americký magazín konstatuje, že „navzdory obecně převládajícímu, ale chybnému přesvědčení, dokáže být udržitelné zemědělství velmi produktivní“.

Různé analýzy dokazují, že čím více různých plodin zemědělský podnik pěstuje na jednom poli, tím je výnos větší. Není totiž potřeba vynakládat tolik peněz na obnovu půdy a postřiky pesticidy. Pro podporu malých farem nicméně mohou udělat mnoho také spotřebitelé – zejména když budou nakupovat v lokálních obchodech.

Pořizování produktů místních zemědělců zajistí farmářům obživu a spotřebitelům zase kvalitní potraviny. Například ve Spojených státech se počet farmářských trhů s lokálními produkty od roku 2000 ztrojnásobil. Zvažování původu jídla, které nakupujeme, může mít přímý dopad na svět kolem nás, uzavírá americký časopis National Geographic.

Spustit audio

Související