Hongkongem otřásají statisícové demonstrace proti chystané legislativě

Hongkong se podřizuje Číně. Za urážku státní hymny mají hrozit až tři roky vězení

• Upravit
• Smazat

Na fotbalových zápasech v Hongkongu se často ozývá troubení a pískot fanoušků na protest proti tomu, že jejich poloautonomní čínské město reprezentuje státní hymna Číny. Tento projev neúcty však bude brzy nezákonný.

Vzrůstající napětí symbolizují výhružky smrtí, které dostávají správkyně Hongkongu Carrie Lamová a další vrcholní politici, uvádí South China Morning Post. Od zatím neznámých pachatelů dostaly městské politické špičky 24 hodin na stažení návrhu zákona.

„Lamová na oplátku vyzývá školy, firmy a odbory, aby si rozmyslely protestní stávku. Varuje, že taková reakce ohrožuje budoucnost mladých lidí,“ všímá si hongkongský list a podotýká, že stávkovat se chystá zhruba stovka podniků.

K protestu se připojí i desítky občanských organizací i náboženských spolků. Nejde přitom o náhlou reakci. „Odpor vůči návrhu zákona vzrůstá postupně už od února, kdy zákonodárci svůj záměr odhalili. Oponenti legislativy se obávají, že schválení by vedlo k politické perzekuci ze strany Pekingu,“ shrnuje problém South China Morning Post.

1/7 Hongkongu je v ulicích

Hongkongského občanského zápasu si všímá i britský Guardian. Deník zdůrazňuje, že do demonstrací a protestů se zapojila celá sedmina populace Hongkongu. „Odpor není známkou naděje, nýbrž zoufalství.  Občané se bojí, jsou rozezlení, v sázce je hrdost nezávislého přístavu,“ uvádí list.

Nepřítel státu. Hongkongská aktivistka nesmí kandidovat kvůli zmínce o sebeurčení

• Upravit
• Smazat

„Pokud si čínské úřady prosadí svou, skončí kariéra Agnes Chowové dříve, než začala,“ píše britský týdeník Observer. Mladá žena, která sama sebe označuje za „obyčejnou studentku“, dostala minulý týden zákaz kandidovat v hongkongských volbách. Důvodem je volební manifest její strany Demosistō, která se pokouší ve volbách získat mandáty v hongkongské Legislativní radě.

Zdůrazňuje, že tamní demokracie je už nyní velice limitována a podle průzkumů chce třetina mladých lidí emigrovat. Důvodem jsou přitom právě politické poměry.

„Po deštníkových protestech, které Hongkong zažil před pěti lety, ukazují tamní úřady daleko větší vůli sáhnout po represivních opatřeních. Zakazují se strany i jednotliví kandidáti. Desítky demokratických lídrů jsou stíhány. Z knihkupectví mizí publikace kritické k Číně,“ upozorňuje Guardian. Protestující si podle britského listu zaslouží podporu. Autonomie Hongkongu musí být respektována, urguje deník.

Svůj pohled přidává i Daily Telegraph. Tento britský deník připomíná, že poté, co se Spojené království v poslední dekádě minulého století vzdalo hongkongské kolonie, mohlo kvůli vojenské síle Číny pouze doufat, že Peking dodrží mezinárodní smlouvy.

Čína tlačí

„Čínský režim si bohužel vybral variantu nátlaku. Obyvatele důležitého přístavu to jen těžko mohlo zaskočit,“ uvádí konzervativní list. Sílící nátlak Pekingu na autonomní území spojuje britský titul s centralizací moci v rukou Si Ťin-pchina. Aktuální protesty prý mají jen mizivou šanci na úspěch.

„Demonstrace pravděpodobně opět vyústí v zatýkání jejich lídrů a tajemné mizení politických aktivistů. Postoj Pekingu je potřeba vnímat v globálním měřítku. Expansivní choutky se projevují v Jihočínském moři i projektem Hedvábné cesty. Čína svazuje celé národy do role vazalů,“ varuje Daily Telegraph.

Korea Times

Jižní Korea vzpomíná na zesnulou Lee Hui-ho, bývalou první dámu. Jak ale připomínají Korea Times, Lee nebyla pouze manželkou prezidenta. Ještě než se za Kim Te-džunga provdala, zasazovala se Lee jako křesťanská aktivistka o práva žen. V době, kdy ženy v korejské společnosti ani rodinách neměly žádné postavení. Lee se proto mezi ostatními prvními dámami vyjímá, míní deník.

Jan Fingerland: Hongkong, země na krátkém vodítku

• Upravit
• Smazat

Na Čínu lze hledět dvěma způsoby. Buď jako na neotřesitelnou monolitní supervelmoc na vzestupu, a nebo jako na obra na hliněných nohou, kterého může ohrozit i velmi malý náraz.

„Vliv první dámy je viditelný i v politice bývalého prezidenta. V úřadu věnoval právům žen zvláštní pozornost a dosáhl pokroku ve zlepšení jejich společenského statutu,“ dodává jihokorejský list.

Připomíná také zásluhu Lee Hui-ho na mírových rozhovorech s KLDR. První dáma o usmíření obou zemí usilovala vášnivě i po smrti manžela. Při svém snažení několikrát navštívila Pchjongjang, naposledy před čtyřmi lety. „Přínos Lee Hui-ho jako aktivistky a mírotvůrkyně si bude Jižní Korea pamatovat ještě velice dlouho,“ jsou přesvědčeny Korea Times.