Nepřítel státu. Hongkongská aktivistka nesmí kandidovat kvůli zmínce o sebeurčení

Hongkongská aktivistka Agnes Chowová

„Pokud si čínské úřady prosadí svou, skončí kariéra Agnes Chowové dříve, než začala,“ píše britský týdeník Observer. Mladá žena, která sama sebe označuje za „obyčejnou studentku“, dostala minulý týden zákaz kandidovat v hongkongských volbách. Důvodem je volební manifest její strany Demosistō, která se pokouší ve volbách získat mandáty v hongkongské Legislativní radě.

Peking podle Observeru nečekaně přitvrdil a začal trestat už jen náznak určitého politického názoru.

„Je to další rána demokratickým aktivistům v bývalé britské kolonii, kde po celý uplynulý rok vyhazovali populární poslance a vůdce protestů zavírali do vězení,“ připomíná týdeník. V minulosti se represivní složky zaměřovaly především na bojovníky za nezávislost. Chowová ale přišla o místo na kandidátce jen kvůli poněkud vágní zmínce v manifestu strany, že je třeba usilovat o „sebeurčení“ Hongkongu.

Mladá žena s decentním vystupováním ale nemíní odejít bez boje. Obrátila se na mezinárodní společenství s výzvou, aby podpořilo úsilí Hongkongu ubránit se čínské centrální vládě. S novináři z Observeru se setkala v malém ateliéru, odkud donedávna vedla svou kampaň. Netají se s názorem, že pokud svět nezasáhne, demokracie v Hongkongu má namále.

„Zákaz mé kandidatury není osobní věcí. Je to útok na celou generaci, která má jiné názory než vláda. Peking chce mít výlučně mladé lidi, kteří budou prokazovat úctu Číně a komunistické straně. Jakákoli odchylka od tohoto standardu je nepřijatelná,“ říká tichým hlasem dívka.

Britové mlčí

Chowová se přitom kvůli kandidatuře vzdala britského občanství a přerušila studium. Své kroky ale odmítá považovat za oběť. „Jsem pevně rozhodnutá bojovat za Hongkong. Ve srovnání s těmi, kdo jsou za mřížemi, nemohu mluvit o žádném utrpení,“ řekla Observeru.

Je velmi kritická k britské premiérce Therese Mayové, která byla minulý týden v Číně. O lidských právech ale politička pomlčela a nevyužila ani faktu, že Londýn uzavřel s Pekingem o Hongkongu mezinárodní dohodu.

Prohlášení britského ministerstva zahraničí o tom, že je vývoj v bývalé kolonii „znepokojivý“, považuje Agnes za „slabotu“. Ostřejší slova si našla jen Evropská unie a Kanada, podle nichž zákaz vstupu aktivistům na kandidátky ohrožuje pověst Hongkongu coby svobodné a otevřené společnosti.

Britská premiérka Theresa Mayová

Hongkong má status zvláštní administrativní oblasti a pořád ještě požívá určité autonomie. Dvanáct zákonodárců Kongresu Spojených států navíc nedávno navrhlo hongkongské aktivisty na letošní Nobelovu cenu za mír. V prohlášení uvedli, že chtějí ocenit jejich pokojné snahy o politickou reformu a sebeurčení Hongkongu.

Tři tváře opozice

Agnes Chowovou přitom podle Observeru nic nepředurčovalo k tomu, aby se stala terčem pekingského hněvu. Vyrůstala v apolitické rodině a o veřejných věcech se doma nikdy nediskutovalo. Jako patnáctiletá však na Facebooku narazila na skupinu žáků teprve z druhého stupně základní školy.

Vzdor věku ale zapáleně agitovali pro politické změny. Agnes se k nim bez zaváhání přidala. Psal se rok 2012 a centrální čínská vláda chtěla zavést do škol hodiny mravní a národní nauky. Hongkongští studenti pochopili tento krok jako pokus o komunistické vymývání mozků a zahájili demonstrace před sídlem samosprávy.

Tam se Agnes setkala s Joshuou Wongem, tehdy ještě neplnoletým aktivistou, který se stal mluvčím generace. Wong a Chowová vnesli do opozičního programu nový vítr. Opozici v Hongkongu tehdy déle než dvě desetiletí vedli politici, kteří vyrůstali pod britskou vládou. Ta skončila v roce 1997 a oni nebyli na nové poměry připraveni.

Dvojice aktivistů společně s Nathanem Lawem založili stranu Demosistō. V roce 2014 následovalo 11 týdnů pouličních protestů. „Přestože do ulic vyšlo na sto tisíc obránců demokracie, protestní hnutí neuspělo a nedokázalo vynutit na Pekingu ústupky ohledně volby představitele města,“ píše Observer.

Demonstranti protestují proti volbě nové správkyně Hongkongu

Chowová dnes tvrdí, že hlavním cílem strany je boj za demokracii a lidská práva. Úřady ale využily zmínky v manifestu o boji za sebeurčení a znemožnily mladé ženě kandidovat. „Je možné, že nás k volbám už nikdy nepustí a nikdy se do volených funkcí nedostaneme. Přesto je kandidatura jen jednou částí daleko širšího boje,“ tvrdí Agnes Chowová.

Ona i Wong jsou přesvědčeni, že vláda rozšiřuje seznam „zakázaných“ politických funkcí. Kromě toho hodlá frontálně tlačit na tradičnější opoziční politiky. Nathan Law byl v minulosti zvolen za tutéž stranu, kterou nyní čínští komunisté už na kandidátce nechtějí. Posun je markantní. „Vláda postupně udeří na všechny členy prodemokratického tábora,“ předvídá Wong.

Agnes se zatím nerozhodla, zda věc požene k soudu. Zatím pracuje pro kandidáta, který ji nahradil, a na protest proti svému vyloučení zorganizovala demonstraci. Jenomže její vyhazov fakticky blokuje kandidaturu kohokoli z Wongovy strany. Aktivisté očekávají daleko širší zásah proti disentu. „Mám strach o všechny, kteří se v budoucnu postaví proti vládě, protože z každého udělají rovnou nepřítele státu, a to se všemi důsledky,“ řekla závěrem Agnes Chowová pro týdeník Observer.