Jan Fingerland: Hongkong, země na krátkém vodítku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nejznámějším z deštníkové revoluce je Nathan Law (uprostřed) ze strany Demosisto, kterou založil jiný studentský vůdce Joshua Wong (druhý zleva)

Na Čínu lze hledět dvěma způsoby. Buď jako na neotřesitelnou monolitní supervelmoc na vzestupu, a nebo jako na obra na hliněných nohou, kterého může ohrozit i velmi malý náraz.

Nedělní volby v Hongkongu ukazují, že sebevědomí Pekingu může narušit i sedmimilionový trpaslík. Relativní úspěch mladých demokratů v místních volbách připoutal pozornost nejvyšších představitelů čínské moci, která varovala před jakýmikoli pokusy o zvýšení nezávislosti.

Nikdo nepochybuje, že by čínské represivní složky dokázaly naplnit jakoukoli hrozbu, ale sám fakt, že takové varování muselo být vysloveno, říká mnohé. Hongkong si příští rok připomene dvacet let od okamžiku, kdy přešel zpod britských rukou do pravomoci Čínské lidové republiky.

Čína dodržela slib, že bude toto území po půl století udržovat v režimu „jedna země – dva systémy“, ale jak se zdá, postupně utahuje šrouby. Tlak na dobrovolné přizpůsobení se Hongkongu, dědice čínských, ale i britských politických tradic, poměrům ČLR roste a stejně tak roste znepokojení části hongkongských obyvatel, zejména mladých lidí.

Výrazem tohoto střetnutí byla předloňská „deštníková revoluce“, pokojná občanská neposlušnost, která na dva a půl měsíce zablokovala část ulic. Proti mladým zastáncům svobody, které podpořilo asi sto tisíc lidí, se ovšem stavěla i část obyvatel Hongkongu. Ať už proto, že si nechtěli rozhněvat centrální politickou moc, ohrozit svou prosperitu nebo jen přestoupit čínskou tradici zůstat loajální ke státu a jeho představitelům.

Nedělní hlasování bylo právem označeno za nejdůležitější od roku 1997 a první od deštníkové revoluce. Šlo o obsazení křesel v hongkongské Zákonodárné radě. Z jejích 70 členů ovšem 30 vybírají zájmové skupiny, které jsou z pragmatických cílů orientovány na Peking.

Nikdo nepochybuje, že by čínské represivní složky dokázaly naplnit jakoukoli hrozbu

Voliči vybírají jen 40 zástupců, přičemž cílem bylo, aby získali nejméně 24 křesel a získali tak možnost blokovat některé zákony. Podle dosavadních informací tohoto cíle s rezervou dosáhli, ale zastánci hladké kooperace s Pekingem mají i nadále většinu.

Nelehké volby

Volby vedly k dalším paradoxním důsledkům, jako například vytlačení starší generace prodemokratických aktivistů ze Zákonodárné rady ve prospěch mladé generace, tedy lidí, kteří stáli za zmíněnou deštníkovou revolucí. Nejznámějším z nich je Nathan Law ze strany Demosisto, kterou založil jiný studentský vůdce Joshua Wong.

Představitelé mladší prodemokratické generace se mnohem méně skrývají se snahou oddělit hongkongské záležitosti co nejvíce od politiky pevninské Číny. Netýká se to jen Demostista, ale také uskupení, které si říká Youngspiration a pohrává si s myšlenkou na referendum.

Jedno z největších nebezpečí pro demokratický tábor tedy spočívá ve vnitřním rozštěpení, další hrozba souvisí s tím, že musí obratně manévrovat mezi maximální nezávislostí a zároveň nevyvolat silnou reakci Pekingu.

Řadoví obyvatelé Hongkongu ovšem i nadále nebudou ochotni riskovat svou prosperitu a klid tváří v tvář miliardové velmoci. Pro Čínskou lidovou republiku vývoj v Hongkongu představuje také určité nebezpečí. Na jednu stranu Čína vede čím dál ambicióznější politiku ve svém okolí, která znepokojuje nejen státy Indočíny, Koreu nebo Japonsko, ale i velmoci, jako je Indie.

Relativní úspěch mladých demokratů připoutal pozornost nejvyšších představitelů čínské moci

Na druhou stranu není zřejmé, jak stabilní bude Čína vnitřně. Zejména na jejích okrajích jsou zřetelné odstředivé tendence, nejznámější je případ Sin Ťiangu s jeho muslimskou komunitou a samozřejmě Tibetu.

Hongkong se svými ambicemi žít svobodně a demokraticky se může stát zdrojem nebezpečné nákazy, kterou by centrální moc mohla potřít jen za cenu značného zkompromitování sebe sama a snad i ohrožení své hospodářské důvěryhodnosti. Věc lze vnímat i obráceně, optimističtěji: Hongkong může být obrazem čínské budoucnosti.