Homo sapiens se dostal do našeho regionu dřív, než se odstěhovali neandrtálci

Nově zveřejněná studie z časopisu Nature vychází hlavně z výzkumů z let 2016–2022 ve známé archeologické lokalitě v Durynsku. To, že tam jsou kosti starší více než 40 tisíc let, se ve vědecké komunitě už vědělo. 

Čtěte také

Moderní člověk, nebo neandertálec? Vědci řeší záhadného rybáře z pravěku

Díky odběru DNA ale až teď badatelé spolehlivě určili, že tam před 47-45 tisíci lety žil Homo sapiens. Momentálně jde o jeden nejstarších nálezů anatomicky moderního člověka na světě.

Vědce překvapilo, jak geneticky blízká byla tamní populace ženě, jejíž lebka z téže doby se dříve našla v dnes už známé jeskyni Zlatý kůň u Koněprus. „Možná tudy vedla cesta jedné migrující skupiny příbuzných,“ míní biolog Jan Černý. 

DNA po matce

Celá desetiletí bylo pro vědce obtížné zjistit, kdo v podobně starých lokalitách žil. „Nacházeli jsme krásné nástroje, krásné artefakty, ale nikdo nevěděl, jací lidé to přinesli,“ popisuje antropolog Vladimír Sládek, co zažil jako student při výzkumech v okolí Brna.  

Nově vědcům pomáhá čtení mitochondriální DNA, kterou dědíme po matce. Mitochondrie jsou součástí lidských buněk, vyrábějí pro ně energii. U starých kostí odběr genetické informace z nich zvyšuje pravděpodobnost určení druhu.

„Jsou v nich mnohem rychleji běžící evoluční hodiny,“ vysvětluje Jan Černý. Na menší mitochondriální DNA totiž vědci vidí více evolučních změn, než na DNA z buněčného jádra.

Lovecké stanice

Nález z Durynska otevírá další vědecké otázky. „Proč anatomicky moderní lidé putovali tak daleko na sever a v malých skupinkách?“ ptá se Vladimír Sládek.

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

Upozorňuje, že četnější ohniště a stopy trvalého osídlení větších skupin se našly v jižních částech Evropy. V Durynsku šlo podle něj spíš jen o dočasné lovecké stanice nebo expediční místa. 

„Mohli putovat třeba za stády sobů nebo koní,“ doplňuje Jan Černý. Podnebí ale hrálo v neprospěch těchto výprav. V našem regionu bylo zřejmě tenkrát o 5-15 stupňů chladněji, než dnes. 

Drsné klima

„ Populace afrického původu na takové počasí nemusely být připraveny,“ uvažuje Vladimír Sládek. Podle něj se zřejmě tyto skupiny vrátily na Blízký východ, odkud do Evropy přišly. 

Čtěte také

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů

Antropolog upozorňuje, že ani jejich příbuzná z lokality Zlatý kůň z Koněprus na našem území nezůstala, nepředala genetickou informaci potomkům. 

Člověk té doby konzumoval masitou potravu, rozbor další studie z téže archeologické lokality v Durynsku dokládá přítomnost polárních sobů, jeskynních medvědů, nosorožců srstnatých, lišek, vlků nebo hyen. 

Kdy přišel Homo sapiens do naší části Evropy? Kdy si začal vylepšovat kamenné nástroje? Co jsme tenkrát jako lovci a sběrači konzumovali? Debatují antropolog Vladimír Sládek a biolog Jan Černý. Spoluúčinkuje herečka Jana Stryková.