Hlavatá vrba je pro hmyz jako prales. Tradici ale drží už jen někde
Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky. Hlavaté vrby jsou tak ukázkou toho, že i silný hospodářský zásah může být pro přírodu prospěšný, pokud se udělá správně.
Po prořezání „na hlavu“ totiž z vrby vyraší nové větve, kmen v horní části zesílí a napadnou ho houby. Strom sice pak není v ideální kondici, ale vzniklé dutiny jsou ideálním útočištěm pro vzácné druhy hmyzu. A dřív v nich sídlil dokonce i sýček obecný.
Dnes je ale vrboven v Česku pomálu. Jednu najdeme například na jižní Moravě u obce Jevišovka. Některé stromy jsou tam staré i stovky let a lidé je dříve ořezávali, protože v okolní zemědělské krajině nebyl dostatek palivového dřeva. Čerstvé listí navíc sloužilo i jako krmivo pro dobytek. Dnes v dutinách staletých vrb najdeme třeba vzácného páchníka hnědého nebo tesaříky.
Prořezávání vrb navíc kromě ochrany přírody představuje i připomínku dávných tradic. A může mít i sociální přesah. Důkazem je dobrovolnické centrum Krok, jehož prostřednictvím se do prořezávání vrb a dalších prací v přírodě zapojují klienti centra z řad drogově závislých, a to v rámci pracovní terapie. V regionu už klienti centra pomohli prořezat tisícovku vrb.
Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.
Související
-
V Česku bude kvůli změnám klimatu více veder a sucha. Tornáda budou pořád vzácná
Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat.
-
Vypěstovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví
V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech.
-
Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství
Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy.
