Hlasujme pro zemi, v které chceme žít, řekl Putin a získal podporu pro změnu ústavy. U moci může zůstat do roku 2036

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin

Reformu ruské ústavy podpořila v hlasování jasná většina voličů. Otevřeli tak mimo jiné Vladimiru Putinovi cestu k dalším dvěma prezidentským mandátům. Reforma taky do ústavy zakotvuje tradiční pojetí rodiny nebo některé sociální jistoty.

Pro změnu ústavy se vyjádřilo 78 procent hlasujících. Jediným regionem, kde se hlasovalo většinově proti, je Něnecký autonomní okruh. Ten leží na severním pobřeží evropské části Ruska a platí za jednu nejméně obydlených oblastí země.

„Není to překvapení, čekalo se, že reforma projde. Oproti tomu, co ale předpovídaly průzkumy, tak reformu podpořilo víc lidí. Třeba státní sociologické centrum VCIOM odhadovalo podporu asi o 8 procent nižší. Něco kolem 70 procent,“ shrnuje moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová.

Když se dával domácí úkol šéfům jednotlivých regionů, tak se mluvilo o tom, že je potřeba dosáhnout účasti alespoň 60 až 65 procent a souhlasu minimálně 70 procent hlasujících. Část voličů hlasování ignorovala, protože ho považovala za protiprávní a protiústavní. Vedl se také spor o to, jestli je lepší jít a vhodit do urny negativní hlas, nebo nejít hlasovat vůbec. Na tom se opozice neshoduje ani po skončení hlasování.
analytik Plusu Libor Dvořák

Putin by mohl vládnout až do roku 2036

Změna ústavy umožní Putinovi ucházet se o prezidentský úřad znovu i poté, co mu vyprší současný mandát v roce 2024. „Mohl by tak být u moci další dvě šestiletá období až do roku 2036. Tedy pokud bude kandidovat a občané ho zvolí. Se čtyřletou přestávkou, kdy byl Putin premiérem, vládne od roku 2020 už šestnáct let,“ připomíná Zdeněk Novák ze zahraniční redakce.

Reforma také zavádí pravidelnou indexaci důchodů, definuje manželství striktně jako svazek muže a ženy a zakazuje státním úředníkům mít dvojí občanství nebo účty v zahraničí. Nadřazuje také ruské právo mezinárodnímu a dává možnost odmítnout verdikty mezinárodních soudů.

Hlasovalo se od 25.června až do středečního večera. Před finálním dnem se k Rusům obrátil prezident Vladimír Putin. „Hlasujeme pro zemi, ve které chceme žít: s moderním školstvím a zdravotnictvím, spolehlivou sociální ochranou občanů, s efektivní vládou, skládající účty společnosti. Hlasujeme pro zemi, kvůli které pracujeme a kterou chceme předat našim dětem a vnukům,“ vyzval.

Byl to právě on, kdo letos v polovině ledna v projevu k oběma komorám parlamentu reformu ruské ústavy navrhl.

Štos lístků za tričkem

Konečné výsledky byly oznámeny poté, co se vyjasnily některé stížnosti na chod hlasování. Například komise v moskevském rajonu Ramenki už uznala neplatnými hlasy v jedné z místností. Kontrolní kamery zachytily, jak si předsedkyně komise zpod trička vytahuje štos lístků a vhazuje je do volební urny. A podobně chodili hlasovat i další členové komise.

 „Nicméně ta mimořádně vysoká podpora v některých regionech, stejně jako účast taky vzbudily pozornost některých pozorovatelů a opozičních hnutí. Průměrná účast na celé Rusko byla 65 procent,“ upozorňuje zpravodajka v Rusku Milenkovičová.

A dodává: „Třeba v Tuvě na jižní Sibiři byla 90procentní, přičemž reformu schválilo 97 procent hlasujících. Podobně v Čečensku, kde ji podpořilo 95 procent hlasujících. Šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová nicméně namítala, že hlasování bylo prý maximálně transparentní.“

Padl rekord ve falšování, tvrdí Navalnyj

Ne všude přijali výsledek referenda s nadšením.

„Dá se říct, že přinejmenším ve velkých městech, jako je Moskva a Petrohrad, je společnost dost polarizovaná. Na sociálních sítích množství lidí komentuje výsledky rozhořčeně, sdílí fotky, jak hlasovali proti. Poukazují mimo jiné na průzkum, který u volebních místností provedli opoziční aktivisté z kampaně Nět. Podle nich z těch, kdo odpověděli, hlasovalo v Moskvě skoro 55 procent proti změnám, v Petrohradu dokonce 63 procent. Jeden z opozičních lídrů Alexej Navalnyj dokonce tvrdí, že v Rusku prý padl rekord, pokud jde o falšování hlasů. Oficiální místa v čele s ústřední komisí to odmítají,“ uvádí zpravodajka Milenkovičová.

Rozladěných lidí, kteří by kvůli tomu vyšli do ulic, je ale podle ní podstatně méně. „Ještě včera odpoledne se na protest proti ústavním změnám sešlo několik set lidí v centru Moskvy a Petrohradu. Faktem ale je, že pořád platí zákaz masových akcí kvůli pandemii. A to přesto, že se třeba na začátku června na Rudém náměstí konal velký knižní festival,“ dodává Milenkovičová.

Rusko uvádí od začátku přes 650 tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem. Aktuálně nakažených je víc než 220 tisíc.

Všechny souhrny a komentáře k ruskému hlasování si můžete pustit na jednotlivých záznamech.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související