Pro některé zaměstnance je referendum povinné, upozorňuje ruský nezávislý týdeník New Times

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Rusku začalo všelidové hlasovaní o změnách v ústavě

V Rusku končí referendum o změnách v ústavě, kvůli kterému úřady vyhlásily středu volným dnem. Změny v ústavě umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat u moci i po vypršení nynějšího mandátu.

Ruský nezávislý týdeník New Times shrnuje zprávy nezávislých pozorovatelů o porušování volebních procedur, ke kterým při referendu dochází. Už týden před začátkem začala řada společností a podniků, zvláště těch, ve kterých má podíl stát, své zaměstnance upozorňovat, že pro ně je hlasování povinné. Zaměstnanci pak často hlasovali kolektivně.

Hlasovalo se i na loukách

Dále v mnoha volebních okrscích scházelo vhodně zařízené místo pro hlasování. V některých případech stály urny na loukách, parkovištích, či na pařezech. Vyskytly se i zprávy o urně v kufru osobního auta.

Bez odpovídajících podmínek, píše týdeník, však nelze zajistit, aby hlasování bylo tajné. Státní úředníci také podle platných zákonů nemají právo agitovat pro nebo proti změnám ústavy, tento zákaz se ale běžně porušuje. Jakoukoliv agitaci proti změnám ústavy bezpečnostní orgány naopak znemožňují.

Novinkou referenda je to, že v Moskevské a Nižněnovgorodské oblasti lze hlasovat online. Systém, který jeho tvůrci označovali za spolehlivý, ale v Moskvě zaznamenal půldenní poruchu hned po svém spuštění. Podstatnějším problémem ale je to, že umožňuje dvojnásobné hlasování – nejprve v režimu online, poté přímo ve volební místnosti. Experimentálně to ověřili novináři i aktivisté. Objevily se ale i případy lidí, kteří dvakrát odhlasovali v reálu, stačilo jen navštívit různé okrsky.

Může Trump volby prohrát?

Německý zpravodajský magazín Spiegel píše o amerických prezidentských volbách, ve kterých posiluje kandidát Demokratické strany Joe Biden. Současnému prezidentu Donaldu Trumpovi se teď vede dost špatně, hovoří se dokonce o jeho rezignaci.

Experti neskrývají, že pokud aktuální tendenci nezvrátí, v listopadových volbách nejspíš prohraje. Pro samotného Bidena je tato situace překvapením. Ještě před několika měsíci se totiž zdálo, že díky příznivé ekonomické situaci navzdory svým skandálům vyhraje Trump. Šíření nového koronaviru a Trumpova nešťastná reakce na protesty po smrti George Floyda to ale změnily.

Trump doufá, že se mu podaří dokázat, že 77letý Biden je senilní a úřad prezidenta by nezvládl. Současný prezident navíc naznačuje, že jeho protikandidát by se v případě svého zvolení stal jen loutkou v rukou „radikální levice“. Kromě debat s Trumpem by ale Bidena mohlo ohrozit také to, že má tak velký náskok, varuje v závěru své analýzy německý magazín. Snadno se totiž může stát, že jeho voliči, přesvědčení, že bez problémů zvítězí, zůstanou doma.

V Bělorusku hrozí násilí

Běloruské prezidentské volby, které se budou konat už 9. srpna, komentuje v rozhovoru na ruském webu Snob.ru běloruský politický analytik Arťom Šrajbman. Varuje, že v dosud klidném Bělorusku nyní hrozí násilí.

Dříve v zemi fungoval primitivní scénář: protesty začaly a bezpečnostní složky je okamžitě potlačily. Teď je ale podpora současného prezidenta Alexandra Lukašenka slabší než kdy předtím a potenciálních demonstrantů přibylo. Protestovat začínají lidé, kteří se o politiku dřív nezajímali. Jsou to lidé, o kterých se v Bělorusku říká, že ještě nezažili „pořádný výprask“. Na rozdíl od zkušených aktivistů nevědí, jaké hranice je v konfliktech s bezpečnostními složkami lepší nepřekračovat.

Došlo tak už například k tomu, že účastníci demonstrací osvobozovali své zatčené druhy. Stává se také, že si protestující rozesílají osobní údaje milicionářů, kteří se na zatýkání podílejí.

Zatím se boj vede víceméně nenásilnými prostředky, nikdo ale neví, co dav udělá v případě, že dojde k vážnějším potyčkám. Jisté však je, varuje analytik, že bezpečnostní složky na odpor zareagují ještě větším násilím. Vyloučit nelze ani oběti – lepší by proto bylo tento nebezpečný proces zastavit. Není ale jasné, kdo by to měl udělat, uzavírá Šrajbman.

Přehled tisku si můžete také poslechnout v audiozáznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související