Hlaste se o infuzi proti vážnému průběhu covidu, vyzývají lékaři. Monoklonálních protilátek je dost

4. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Infuze

Česko má dostatek nových léků, které můžou lidem nakaženým koronavirem pomoct ochránit před těžkým průběhem covidu-19. Monoklonální protilátky se musejí podat v prvních deseti dnech. Léky jsou nově určeny pro všechny infikované pacienty starší 65 let i pro další vybrané ohrožené skupiny. Jenže o tyto experimentální léky se podle lékařů zatím hlásí poměrně málo pacientů. 

Asi si vzpomenete, že bývalý americký prezident Donald Trump na tato léčiva nedal dopustit. Když se nakazil koronavirem, krátce na to dostal od lékařů sérii léků a mimo jiné i monoklonální protilátky, které pak vychvaloval do nebes.

Čtěte také

Tyto uměle vytvořené bílkoviny nejsou žádný zázračný univerzální lék proti covidu-19. Ale když se u vybraných pacientů podají včas, dokážou prokazatelně omezit vstup viru do lidských buněk. A můžou tak zabránit zhoršení nemoci.

„Ty protilátky se navážou na povrch viru a zablokují mechanismus spike proteinu, který se nabodává na receptory našich buněk. Tím se významně snižuje riziko infekce. Data ze Spojených států ukazují, že snižují riziko těžšího průběhu až o 75 procent,“ podotýká profesor Michal Holub, přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde monoklonální protilátky pacientům podávají od března.

„Nezájem nás fakt mrzí“

Česko nakoupilo tisíce dávek experimentálních přípravků od firem Eli Lilly a Regeneron. Tyto relativně drahé léky jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a ministerstvo zdravotnictví v dubnu rozšířilo okruh pacientů, kterému je můžou lékaři podat. Nově se týká třeba lidí s cukrovkou nebo silnou obezitou i seniorů.

Čtěte také

„Indikace se rozšířily, takže už je to i věk nad 65 let sám o sobě. Potom je to věk nad 55 let a další vedlejší choroby, jako je třeba hypertenze. Když si představíte naší populaci, tak to je opravdu velké kvantum osob. Léčivo se podává do deseti dnů klinického průběhu. To znamená, že od pozitivity testu běží poměrně dlouhý interval,“ přibližuje podmínky profesor Holub.

Zároveň upozorňuje, že počet pozitivních pacientů, kterým se se lék podává, neodpovídá kapacitám nemocnic a množství dávek, které mají lékaři k dispozici. Připisuje to nezvládnuté logistice, která pacienty nesměřuje do infuzních center.

Čtěte také

„Třeba v New Yorku jsou to tisíce dávek denně. Pacient přijde do testovacího centra. Vyplní si v mobilní aplikaci rizikové faktory. Pokud je pozitivní, tak dostane SMS a najde si nejbližší infuzní místo. U nás je logistika složitější. Obecně se o tom v populaci mnoho neví. Takže my jsme proaktivní a v posledních dnech pacienty vyhledáváme sami. Pokud bychom čekali na to, až přijde žádost od pacienta přes jeho praktického lékaře, tak bychom asi ty tisíce dávek v České republice nezpracovali. Fakt nás to mrzí. Je to nakoupené, jde o dobrou a dráhou věc, která je k dispozici a je účinná. Je to skoro jediná účinná věc, která je k dispozici pro ambulantní péči.“

Kapacity jsou, zvou lékaři

Nakažení lidé z rizikových skupin se také můžou hlásit i přímo infuzním centrům. Že jsou jejich kapacity nedostatečně využity potvrzuje také Michal Rezek, primář I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde monoklonální protilátky také podávají.

Čtěte také

„Máme rozhodně možnost těch léků podat víc, než jich podáváme. Minulý týden jsme do pátku měli asi jedenáct pacientů. Přitom jsme schopní denně podat pět dávek i více. Nevím, jestli je to tím poklesem, že těch pacientů není tolik. Myslím si, že tam je hodně faktorů. Narážíme na to, že než se k nám pacienti dostanou, tak jsou někde odmítnuti a je jim řečeno, že nesplňují kritéria. Ale pak se ukáže, že ano. Asi ta informovanost není všude stejná. Pacienti se nás můžou obrátit přímo a vyjdeme jim vstříc,“ podotýká Michal Rezek.

A upřesňuje, že lék se podává infuzí a zhruba po dvou hodinách může jít pacient domů.

Čtěte také

„Ta infuze trvá zhruba hodinu. Další hodinu sledujeme pacienty kvůli nežádoucím účinkům. Žádné jsme zatím v podstatě nepozorovali. Když se s nimi bavíme zpětně, tak první den mívají příznaky, které se můžou zvýraznit. Zřejmě u nich probíhá imunitní reakce. Ale nejčastěji jde o chřipkové příznaky, jako je vyšší teplota nebo zimnice. Nic, co by nešlo zvládnout. Zpětně se většině pacientů po podání monoklonální protilátek daří dobře. U bamlanivimabu jsme měli pár pacientů, u kterých se i přes podání covid-19 rozvinul, a bylo třeba je hospitalizovat.“

Čím dříve jsou monoklonální látky podány, tím je podle lékařů vyšší pravděpodobnost, že omezí množení koronaviru v těle a zabrání zhoršení onemocnění a případné hospitalizaci. Užití obou experimentálních léků je ministerstvem zdravotnictví povolené do konce roku.

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.

Spustit audio

Související