Koronafokus: Čím víc příznaků covidu-19, tím je vyšší riziko hospitalizace. Jaké symptomy to jsou?
Horečka, kašel nebo ztráta čichu a chuti. To jsou známé příznaky onemocnění covid-19. Ale zdaleka nejsou všechny. Lékaři jich během pandemie vypozorovali mnohem víc. Podrobnosti o varovných symptomech představí v dalším díle Koronafokusu Štěpán Sedláček z vědecké redakce.
Jaké jsou nejběžnější příznaky?
V první řadě to je horečka, kašel, ztráta čichu a chuti, ale také bolest hlavy, svalů a kloubů.
Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.
Dalším projevem nákazy může být únava, průjem i rýma, jak mimo jiné uvádí ministerstvo zdravotnictví na svém webu. Světová zdravotnická organizace uvádí jako tři nejčastější symptomy horečku, suchý kašel a vyčerpání.
Britští lékaři příznaky covidu-19 už přes rok mapují pomocí mobilní aplikace. Co zjistili?
Že jsou velice rozmanité. Sestavili seznam, na kterém jich je přes dvacet. Lidé, kteří si mobilní aplikaci ZOE COVID Symptom Study nainstalovali – a těch je několik milionů – do ní každý den vyplňují, jak se cítí, co případně pozorují za zdravotní obtíže i výsledky testů na koronavirus.
Tento výzkum zahájil loni na jaře britský genetický epidemiolog Tim Spector z univerzity King’s College London. „Jeden z pěti lidí pozitivně testovaných na koronavirus nemá horečky, ztrátu čichu ani kašel. Ale vykazuje jiné běžné symptomy. Patří mezi ně bolesti hlavy, únava, bolesti svalů, průjem, ztráta chuti k jídlu, vyrážka a zmatenost, to hlavně u starších lidí. A jsou tu i další příznaky,“ uvedl Spector ve videu zveřejněném na webu aplikace Zoe.
Čtěte také
Mezi ty další symptomy patří například škrábání v krku, změny hlasu, bolesti hrudníku i břicha.
Zmíněné obtíže a jejich kombinace se nevyplatí podceňovat. Je lepší si udělat test. Čím větší je totiž počet příznaků v prvních dnech, tím vyšší je riziko pozdější hospitalizace – zejména u starších lidí.
Včasné zahájení léčby může předejít přechodu do těžšího zánětlivého průběhu onemocnění. Varovným signálem je v tomto ohledu rozvoj dušnosti – zadýchávání se i při běžné řeči, které napovídá, že klesá hladina kyslíku v krvi.
Existují nějaké nové příznaky spojené s mutacemi viru?
Ne. Přinejmenším u takzvané britské varianty B.1.1.7, která díky své vyšší nakažlivosti převládla i v české populaci, vědci z King’s College London žádné nové příznaky neobjevili. Vycházejí přitom z každodenních hlášení skoro dvou milionů uživatelů od konce září do konce minulého roku, kdy tato varianta doslova dobyla Anglii.
Čtěte také
S jarem se u mnohých alergiků hlásí o slovo senná rýma. Dají se její příznaky nějak spolehlivě odlišit od covidu?
Se sennou rýmou bývá spojené kýchání, ucpaný nos, slzení a také svědění v nose a škrábání v krku. Vzácněji také bolesti hlavy a únava, případně rýma, která může souviset i s covidem. Pozor v případě vysoké teploty, déle trvajícího kašle a ztráty čichu. Právě to jsou klíčové symptomy spojené s koronavirem.
Pokud někdo trpí alergií na pyl dlouhodobě, asi už u sebe pozná známé projevy. Ale pokud si nejste jistí – vždycky je lepší si udělat test než ohrozit sebe i ostatní lidi.
Řada lidí, kteří se nakazí koronavirem, ale také vůbec žádné příznaky nemá. Víme, o jak velkou část jde?
Velkou. Je to nejméně třetina.
Čtěte také
Badatelé z amerického lékařského výzkumného ústavu Scripps Research prošli 61 studií z celého světa na toto téma. Své závěry v lednu publikovali v lékařském časopise Annals of Internal Medicine a došli k závěru, že přinejmenším u jednoho ze tří infikovaných koronavirem se vůbec žádné příznaky neobjeví. Tito lidé přitom můžou virus nevědomky šířit.
Bohužel se ukazuje, že u některých lidí, kteří covidem projdou bez symptomů, se později objeví zdravotní potíže jako bolesti, kašel i dýchavičnost. Ale může to být až několik týdnů či měsíců poté. U některých asymptomatických případů následně lékaři diagnostikovali nečekané abnormality na plicích i srdci. Takže i když se infekce koronavirem neprojeví, není radno ji podceňovat.
Související
-
Stromy, tráva, květiny léčí. Zeleň kolem nás příznivě působí na duševní i tělesné nemoci
Výzkumy ukázaly, že hospitalizovaní lidé, kteří měli z okna výhled do zahrady, se uzdravili rychleji než ti, kteří se dívali do zástavby města nebo průmyslového areálu.
-
Úsměvy druhých mají vliv na náš duševní stav. Online komunikace je únavná, přiznává americká vědkyně
„Při online komunikaci se spoléháme na oční kontakt a snažíme se analyzovat i ten nejjemnější detail a změnu v obličeji.“
-
Imunita po prodělání covidu vydrží měsíce. Výzkum odhalil vyšší riziko reinfekce u seniorů
Senioři, kteří prodělali covid-19, mají vyšší riziko, že se znovu nakazí, než lidé mladší. Dánská studie naznačuje, že přirozená imunita většinou vydrží nejméně půl roku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.