Historik o hrobu Neznámého vojína: Ostatkům legionáře salutoval i Wehrmacht, přestože je měl zničit

Původní místo odpočinku vojína na Staroměstském radnici považuje historik Šimek za absurdní: 

Čtěte také

Působení československých legionářů v Rusku dodnes budí emoce. Jak je vidíme 100 let poté?

„Protože tohle byla instituce, která neměla mít nic společného s Bohem, neměla mít jakékoliv sakrální motivy. Mělo to být centrální pietní místo někde v centru Prahy – na důležitém místě. Mělo to být centrum diplomatických návštěv, návštěv různých spolků, ale i běžných lidí,“ říká. 

Hrob Neznámého vojína v prostorách Staroměstské radnice vydržel do roku 1941, kdy byly ostatky odvezeny na rozkaz K. H. Franka.

Zástupci Wehrmachtu ty ostatky respektovali na úrovni vojáka s vojákem. Až Waffen-SS to vnímaly ideologicky.
Viktor Šimek

„Ještě do konce války, někdy do února 1945, zůstaly v Petschkově paláci, v trezoru bývalé banky. Poté byly odvezeny do Malé pevnosti v Terezíně, kde se stopa ztrácí. Spekuluje se o tom, že buď byly zakopány Stefanem Rojkem, což byl nechvalně známý nacista, nebo byly vyhozeny do řeky,“ přibližuje osud neznámého legionáře Šimek, který vydal knihu Hrob Neznámého vojína. Jeho vývoj a místo v českém prostředí.

Čtěte také

Stopa legie. Cesta tří dokumentaristů po stopách československých legionářů

Šimek upozorňuje, že ačkoliv nacisté znali symbolický význam těchto ostatků, trvalo několik let, než byly zničeny. A způsob nakládání s nimi se stal i předmětem sporů mezi vojáky Wehrmachtu a jednotkami SS.

„Zástupci Wehrmachtu ty ostatky respektovali na úrovni vojáka s vojákem. Až Waffen-SS to vnímaly ideologicky. Přesto pořád těm ostatkům byla prokazována alespoň elementární úcta,“ říká historik a dodává:

„Docházelo k paradoxní situaci, kdy zkrátka vojáci Wehrmachtu těm ostatkům vzdávali hold, salutovali, zatímco právě Waffen-SS měly výslovně zakázáno před nimi salutovat. Docházelo tak opravdu i k vnitřním sporům mezi těmito dvěma druhy armády.“

Legionář už se nehodil

K obnovení pietního místa došlo až po únoru 1948, když komunisté na Vítkově založili hrob Neznámého bojovníka.

Čtěte také

Zmizely pozitivní zmínky legionářů z učebnic, nahradili je Rudoarmějci, říká historik o 50. letech

„Původní ostatky se nikdy nepodařilo najít, byť pátrání probíhalo. A samozřejmě z ideologického hlediska byl legionář poněkud problematický. Vždyť legionáři v Rusku bojovali proti bolševikům – ruským komunistům. Bylo tedy nemyslitelné, aby se na Vítkově, v místě, které se mělo stát středobodem komunistické propagandy, objevil legionář,“ míní Šimek s tím, že z toho důvodu byly exhumovány ostatky československého vojáka z východní Svobodovy armády, který padl v boji o Dukelský průsmyk.

Původně přitom v Památníku národního osvobození na Vítkově měli najít poslední místo odpočinku právě legionáři.

„Jenže za celou první republiku se tato idea nestihla dokončit. Tak nebyl ani problém s tou ideologickou přeměnou toho místa. Velmi snadno se z toho mohl stát proletářský panteon, místo posledního odpočinku komunistických představitelů,“ líčí autor knihy.

Pokračovatelem tradic je armáda. V předsálí hrobu jsou prstě z bojišť, kterých se účastnili českoslovenští i čeští vojáci na misích.
Viktor Šimek

Rehabilitace se hrob Neznámého vojína dočkal až po roce 1989. Dnes se v něm nachází ostatky reprezentantů prvního i druhého odboje. A celé místo tak reprezentuje československou vojenskou historii a tradici.

Čtěte také

Slovensko byla země obsazená legionáři, většina Slováků se v Československu ocitla, říká historik

„Pokračovatelem těchto tradic je Armáda České republiky. Svědčí o tom mimo jiné to, že v předsálí hrobu jsou například prstě z bojišť, kterých se účastnili českoslovenští, ale i čeští vojáci v novodobých zahraničních misích. A běžnému návštěvníkovi je to skryto, ale v tom prostoru hrobu jsou dnes tabule, kde jsou jména vojáků padlých v novodobých zahraničních misích. Takže ta provázanost tady je skutečně poměrně silná,“ připomíná Šimek, který ve své knize hledá odpověď mimo jiné na otázku, jestli je neznámý vojín opravdu neznámý. 

Viktor Šimek, historik|foto:Bohumila Reková

„Pro současnou nastupující generaci je ten hrob Neznámého vojína do jisté míry prázdným pojmem. Já osobně jsem na Vítkov dost často docházel. A teprve tam jsem zjistil, že taková instituce existuje. A začal jsem vlastně sám dohledávat okolnosti, proč tam je, co má symbolizovat, kdo je tam vlastně pohřbený. A co to má symbolizovat,“ dodává mladý historik Šimek.

Poslechněte si celý rozhovor Petra Viziny s Viktorem Šimkem.

Dozvíte se, kde všude původně mělo pietní místo vzniknout, proč dnes neklademe věnce neznámému vojínovi na třetím nádvoří Pražského hradu a proč se vojín po druhé světové válce změnil na bojovníka.