Historie

Není snadné pocházet z Budějovic – skoro takový jsem si odnesl pocit ze setkání s geofyzikem a občanským aktivistou Pavlem Kolářem. Přesto to město má rád.

První republika trvala dvacet let. Více než padesát let pak trvalo období, kdy byla nejen zpochybňována, ale také odsuzována... Jak to bylo doopravdy?

V roce 1921 založili v Karlíně na sjezdu radikální sociální demokraté komunistickou stranu. Přihlásili se k Sovětskému svazu, internacionálnímu komunistickému hnutí.

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let.

V temném rozsáhlém podzemí pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné se 1. října otevřela výstava Paměť národa.

S nemanželskými dětmi panovníků se setkáme v českém prostředí stejně jako za hranicemi. A přestože to, že se to na první zamyšlení nemusí zdát, v dějinách měli své místo.

„Pro mě to bylo, jako když do sebe zapadnou poslední dílky skládačky. Bylo to božské. Můj největší okamžik. Ti z vás, kdo nikdy nebádali, nemáte tušení, jaký je to pocit.“

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau.

Československá tisková kancelář zahájila činnost 28. října 1918, ve stejný den, kdy občané oslavovali Československou republiku založenou na demokratických principech.