Historik Jaroslav Goll si vždy přál poznat historii, jaká byla

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Architekt Jaroslav Goll s vnoučaty Natašou Gollovou a Ivanem Hodáčem. Magazine Český svět 1929 (1. 8. 1929)

V polovině července uplynulo 175 let od narození českého historika Jaroslava Golla. Muže, který zasadil smrtící ránu padělaným rukopisům a který vychoval zástupy výborných českých historiků. V pořadu Portréty ho připomene publicista Pavel Hlavatý.

Měla by být česká historie „dějinami udatného národa českého“, nebo by mělo jít o přesné poznání minulosti, vycházející ze závěrů, které jsou platné a ověřitelné?

Otec národa František Palacký předložil svého času čtenářům strhující oslavu Čechů, kterých pobývání ve středu Evropy má hluboký smysl. Publicista Pavel Kosatík před lety napsal, že tahle vize má jeden háček: jak takový „smysl dějin“ doložit?

Čtěte také

Palacký byl na vrcholu slávy, když studoval jiný budoucí významný český historik: Jaroslav Goll (1846–1929).

Nepředkládal čtenářům rozsáhlá souhrnná díla, a i jeho dvě zásadní práce, nejprve Chelčický a Jednota bratrská v 15. století, později Čechy a Prusy ve středověku, se zabývaly jen určitou etapou dějin. Celý život se totiž snažil důsledně držet toho, že smyslem práce historika není vytvářet syntézy pro potřeby národa, ale poznat po důkladném prostudování pramenů historii takovou, jaká byla.

Právě kritický přístup k pramenům byl pro Golla typický. A nejen pro něj: od roku 1880 přednášel dějiny na pražské univerzitě a jeho vliv na studenty byl zásadní. Goll si z cest po Evropě přinesl řadu zkušeností, mimo jiné tu, že nestačí studentům přečíst přednášku a vyžadovat, aby ji při zkoušce co nejvěrněji reprodukovali.

Jako první zavedl to, čemu se dodnes říká „seminář“ – praktickou práci s menší skupinou studentů. Gollovými žáky byli například Kamil Krofta, Josef Pekař nebo Josef Šusta. A zapomenout nelze ani na dalšího, Zdeňka Nejedlého; byť právě on se nakonec rozhodl, že se stane takovým „velkým vykladačem“ smyslu dějin, jdoucích od husitství až ke komunismu.

Čtěte také

Jaroslav Goll se poté, co se vzdal profesury, věnoval politice. Byl členem panské sněmovny rakouské říšské rady, naprosto loajálním k rakouskému trůnu.

Snad i proto se k němu po roce 1918 někteří z jeho žáků nehlásili. Goll dožil v materiálním nedostatku a s mnoha nemocemi a byl bez většího zájmu pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho žák Josef Pekař ale nad rakví po pravdě řekl, že Gollovy principy vědecké práce jsou nadčasové a absolutní.

Nejen o tom, co z Golla je stále platné, bude hovořit Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl
Spustit audio