GMO bavlník proti hmyzím škůdcům

20. červen 2012

Plantáže s bavlníkem obrněným metodami genového inženýrství proti škůdci černopásce bavlníkové jsou bohaté na dravé druhy hmyzu, například slunéčka, které hubí další škůdce.

Housenky motýla černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera) patří v Číně k hlavním škůdcům bavlníkových plantáží. Genoví inženýři proto vnesli do dědičné informace bavlníku gen z bakterie Bacillus thuringiensis, podle kterého pak rostlina vyrábí bílkovinu toxickou pro housenky. Tento tzv. Bt-toxin není jedovatý pro jiné skupiny hmyzu, např. pro brouky nebo blanokřídlé včetně včely medonosné. Před housenkami motýlů však úrodu bavlny celkem spolehlivě ochrání.

Černopáska bavlníková (Helicoverpa armigera)

Díky tomu na bavlníkových plantážích dramaticky klesla spotřeba chemických ochranných postřiků a to se projevilo příznivě na bohatství druhů hmyzu v porostech. Chemické postřiky si nevybírají a zabíjejí hmyz bez ohledu na to, zda je to škůdce nebo zda jde o dravý druh, který škůdce hubí. Na plantážích s geneticky modifikovaným bavlníkem se vyskytuje mnohem více slunéček, zlatooček nebo pavouků. Tito predátoři pak hubí například mšice, jež jsou vůči Bt-toxinu odolné.

Housenky motýla černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera) patří v Číně k hlavním škůdcům bavlníkových plantáží

Práce čínských vědců zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature není zdaleka první, která prokázala pozitivní efekt pěstování geneticky modifikovaných plodin. V roce 2010 publikovali američtí vědci zjištění, že farmáři pěstující geneticky nemodifikovanou kukuřici v blízkosti farem, kde se pěstuje geneticky modifikované odrůdy vzdorující zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubialis), mají svá pole chráněnější, protože od sousedů k nim nezalétávají klást vajíčka samičky zavíječů. Pěstovat obyčejnou kukuřici v sousedství polí s geneticky modifikovanou odrůdou se proto vyplácí. Čínská studie nepotvrdila dřívější tvrzení, že při pěstování geneticky modifikovaného bavlníku rostou dávky pesticidů používané na bavlníkových plantážích.

Bacillus thuringiensis - spory a bipyramidální krystaly

„Jde o další odvětví výzkumu, které vyvrací mýtus o tom, že geneticky modifikované plodiny škodí životnímu prostředí,“ komentoval výsledky čínské studie Julian Little z britského Agricultural Biotechnology Council.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.