Globální oteplování je technologickou příležitostí. V Číně to pochopili, říká klimatolog

Teploměr (ilustrační foto)
Teploměr (ilustrační foto)

Klimatické změny a oteplování v posledních desetiletích nemají za poslední dva tisíce let obdoby. Ukazují to výsledky hned tří různých nedávno vydaných klimatologických studií.

„Když se srovnávaly přírodní vlivy s nárůstem teplot, tak prakticky nic nesedí. Solární cyklus, vulkanické vlivy, nic. Jediné, co sedí, jsou skleníkové plyny a množství oxidu uhličitého,“ říká v Interview Plus klimatolog Pavel Zahradníček z projektu Intersucho.

Auta se spalovacími motory budou muset z Prahy zmizet, varuje nový šéf komise proti emisím Bursík

Martin Bursík (Liberálně ekologická strana, LES)

Praha má před sebou velký úkol: 45% snížení emisí CO₂ do roku 2030. Zcela bezuhlíková má metropole být o 20 let později. „Pokud má teď Pražan automobil se spalovacím motorem, tak by měl být jeho poslední,“ říká v Interview Plus Martin Bursík (Liberálně ekologická strana, LES).

Největším hnacím motorem oteplování je prý energetika a v této souvislosti Zahradníček kritizuje obrat Německa, které se rozhodlo uzavřít jaderné elektrárny a přejít na obnovitelné zdroje: „Nemůžete jet jen na nich, protože jsou velmi nestabilní. Přišel leden 2017, velice tuhá zima, ale bez větru. Museli znovu rozjet tepelné elektrárny a ušetřené množství oxidu uhličitého pustili do atmosféry. Nevím, jestli může fungovat uhlíková neutralita.“

Zároveň prý ale jde o šanci pro Evropu, které v technologiích „ujel vlak“, aby se dostala zpět na špičku. „Nejsem třeba nadšenec do elektromobility, ale změna energetické koncepce a nové technologie jsou budoucnost,“ dodává.

Byli jsme překvapeni, jak jsou v Číně technologicky daleko, jak pracují s obnovitelnými zdroji. Asi to není tak, že by tolik chtěli chránit klima a planetu, ale pochopili to jako obrovskou šanci posunout se dál.
Pavel Zahradníček

Podle Zahradníčka je třeba si stanovit cíle na maximální množství vypouštěného oxidu uhličitého, a to spíš než na maximální růst teplot. „Pokud si je nestanovíme, tak je nikdo dodržovat nebude. Čas nám utíká.“

Do roku 2050 bude nastolený trend pokračovat – nyní řešíme, jak to bude vypadat poté.

„Není to o tom, že se nám oteplí o 3 stupně. Ale zdvojnásobí se počet horkých vln. Maxima nebudou 38 °C, ale 42 °C. Musíme si stanovit cíl, aby se nám po roce 2050 teplota výrazně nezvýšila. A do té doby přijít s adaptačními opatřeními, aby se nám do roku 2050 lépe dýchalo,“ doplňuje.

Vedro i v noci

V Česku se klimatické změny projevují nejen dlouhotrvajícím suchem, ale v příštích 40 letech se také zdvojnásobí počet tzv. tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Takové přitom ještě před půl stoletím prakticky vůbec nebyly.

Zahradníček dále poukazuje na to, že k oteplování se navíc ve městech přidává efekt tzv. tepelného ostrova. Z betonu nebo asfaltu tak sálá naakumulované teplo i v noci.

Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem

Suchem rozpraskaná pastvina u Zbudova v jižních Čechách (ilustrační foto)

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou.

Například v centru Brna loni zažili o polovinu více tropických dnů než kraje města, a ještě více bylo tropických nocí.

„Když máme tropický den, jsme schopni se nějak ochladit – klimatizace, zmrzlina, bazén – ale tropická noc na to navazuje, v domě máme stále 28 °C a člověk se nevyspí. To má obrovský vliv na lidský organismus,“ podotýká.

Vše navíc zhoršuje uspořádání měst, které zabraňuje proudění vzduchu.

Sucho i povodně

Podle Zahradníčka nutně neplatí, že změny klimatu s sebou přinášejí zvětšující se extrémy počasí – tedy větší vedra i mrazy: „Tuhých a dlouhých zim bude podstatně méně než dosud. Dnes máme z 10 zim 8 teplých, dříve to bylo půl na půl.“

Tzv. mrazových dní, kdy teplota klesá pod nulu, v dlouhodobém průměru bude výrazně ubývat, což pozorujeme už v několika posledních letech. Proto už například tolik nesněží, naopak může přibývat srážek, což může v nížinách znamenat problém pro zemědělství a z hlediska dosycení podzemních vod.

Na jihu Moravy už nepoznáte, jestli jste v Česku nebo Jordánsku, tvrdí hydrochemik

Bohatší beduíni mívají stovky koz a ovcí

Nedostatek vody je vážný, musíme s tím něco dělat. Pořád tady ale chybí jednotná politika a koncepce hospodaření se životadárnou tekutinou. Alespoň to v pořadu Plusu Hovory tvrdí ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský.

Kvůli suchu se také zvyšuje nebezpečí povodní: „Budou se nám zintenzivňovat srážky. Ubude dnů, kdy prší celý den, ale množství srážek, které by mělo padnout za 14 dní, tak padne třeba během 2 hodin. Vznikne přívalová povodeň, která smete část vesnice a způsobí sesuvy.“

Sucho loni trápilo i západoevropské státy jako Nizozemsko a také celou střední Evropu – přičemž Česko na tom podle Zahradníčka bylo vůbec nejhůře:

„Musíme zlepšit využití spodních vod, abychom je nezhoršovali jakostně a dokázali více srážek dostat do hlubších vrstev,“ vyzývá Zahradníček.

Jednak je třeba mít štěstí na dobrou zimu, aby sníh byl i v nižších polohách. Další změny jsou nutné v zemědělství, například více rozšířit hlubokou orbu a lépe zadržovat vodu.

Zahradníček oceňuje, že se v tom směru začalo s některými opatřeními, vše ale musí být propočítáno: „Kdybychom chtěli zadržet výrazně více vody na jižní Moravě, tak vyschne Dyje. Nesmí to být nahodilé, i zadržování vody může mít negativní efekty,“ uzavírá expert.

Spustit audio

Související