Gita Zbavitelová: Palestinské útoky na Izraelce pokračují
Po třech březnových teroristických útocích v Izraeli, které si vyžádaly jedenáct mrtvých, stoupl 7. dubna počet izraelských obětí na čtrnáct po střelbě Palestince v telavivské kavárně. Další mrtví od té doby nejsou, ale bezpečnostní služba Šin Bet nejméně dva útoky denně zmaří.
Armáda vyslala na Západní břeh šestnáct oddílů, včetně elitních speciálních jednotek, a zasahuje proti Palestincům podezřelým z plánování atentátů.
Čtěte také
Zátahy probíhají čtyřiadvacet hodin denně zejména v palestinském Dženínu, odkud pocházeli pachatelé dvou nedávných útoků, ale i v Tulkarmu, Hebronu, Jerichu, Náblusu a dalších městech. Výsledkem je na 300 zatčených, desítky zraněných a nejméně 16 mrtvých Palestinců. Zabaveno bylo i velké množství zbraní.
Palestinská samospráva izraelským bezpečnostním složkám pomáhá a čelí za to ostré kritice a výzvám k ukončení spolupráce s Izraelem. Její předseda Mahmúd Abbás je dlouhodobě ignoruje; kdyby samospráva bezpečnostní koordinaci s Izraelem ukončila, hrozilo by jí okamžité svržení. Samosprávě vyhovují i izraelské operace v Dženínu, protože nad městem už dávno ztratila kontrolu; vládu tam převzaly klany, gangy a pašeráci zbraní a drog, ale také teroristické hnutí Islámský džihád.
Každoroční absurdní divadlo
Armáda zvýšila přítomnost i u bezpečnostní bariéry oddělující Západní břeh od Izraele. Tato dosud nedokončená 525 kilometrů dlouhá zeď, kterou tak často kritizuje mezinárodní společenství, stála dvě a půl miliardy dolarů, a přestože jí dodnes asi 200 km schází, snížila za druhé intifády terorismus o 90 procent. Většinou je z betonu, ale některé části tvoří jen plot. Palestinci v něm v posledních letech vyrobili řadu otvorů, kterými do Izraele prochází až 40 tisíc ilegálních dělníků denně. Vojáci to donedávna tolerovali, aby nezvyšovali nespokojenost obyvatel, ale teď toho zneužili pachatelé dvou teroristických útoků a armáda hodlá všechny otvory zaslepit.
Čtěte také
Izrael sleduje s obavami i Pásmo Gazy. Jeho vládce, teroristický Hamás, si podle zpravodajských služeb zatím nový konflikt nepřeje, protože dosud nedoplnil zásoby zbraní a raket, o které přišel za loňské jedenáctidenní války. Už řadu měsíců neprovokuje u hraničního plotu ani nevypouští zápalné balony, a dokonce brání druhé největší teroristické skupině v Gaze, Islámskému džihádu, v odpalování raket na Izrael.
V prvních dubnových dnech, kdy začal ramadán, proběhly modlitby na Chrámové hoře bez konfliktu. Ve čtvrtek ale vůdce Hamásu Jahjá Sinwár po schůzce s teroristickými skupinami v Gaze vyhlásil bojovou pohotovost a pohrozil Izraeli útoky poté, co jedna extremistická nacionalistická židovská skupina vypsala finanční odměnu pro každého, komu se na Chrámové hoře podaří obětovat kůzle nebo se pomodlit. Obětiny jsou tam zakázané.
Izrael ale několik židovských provokatérů zatkl a vzkázal Hamásu, že žádný žid na Chrámové hoře obětiny provádět nebude. Přesto se do Jeruzaléma sjely autobusy rozhněvaných mladých Palestinců.
Čtěte také
V pátek ráno prošel jeruzalémským Starým Městem rozezlený dav s vlajkami Hamásu, odhodlaný „bránit mešitu Al-Aqsá“, kterou jako vždy nikdo neohrožoval. Na Chrámové hoře vypukly nepokoje a výtržníci, kteří se nepřijeli modlit, ale prát, se v mešitě al-Aqsá zabarikádovali s horou kamení, které házeli na policisty. Ti zasáhli a v následném šestihodinovém boji zranili skoro 200 Palestinců a na 500 dalších zatkli. V neděli ráno se násilníci vrátili, stavěli u mešity barikády a napadali i židovské návštěvníky Chrámové hory. Následné potyčky s policií skončily dvacítkou zraněných Palestinců. Výtržníci házeli kamení i po izraelských autobusech v okolí a zranili několik lidí.
Opakuje se tak každoroční absurdní divadlo – muslimové se bouří, že se židé chtějí modlit na Chrámové hoře, kde stál jejich nejsvětější chrám už 1700 let před vznikem islámu.
Přestože útoky pokračují, Izrael nezrušil žádné vstřícné kroky, které kvůli probíhajícímu ramadánu přijal. Palestinci smějí dál dojíždět do Izraele a židovských osad za prací, včetně Gazanů, kterým vláda vydala bezprecedentních 15 tisíc pracovních povolení. Bez omezení se také smějí muslimové modlit na Chrámové hoře. Izraelská vláda uzavřela hranice se Západním břehem a Pásmem Gazy jen od pátečního večera, kdy začal židovský svátek Pesach, do sobotní noci jako každý rok.
Napětí je však nadále vysoké, ramadán skončí až začátkem května a výtržnosti a pokusy o útoky na Izraelce neslábnou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
