Gita Zbavitelová: Izrael stupňuje hrozbu útoku na íránské jaderné továrny

19. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Íránský prezident Ebráhím Raísí navštívil jadernou elektrárnu ve městě Bušer na jihu Íránu

Izraelský premiér Naftali Bennett si po srpnovém jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem pochvaloval jeho slib, že „Spojené státy nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň“. Ten byl však jen takto vágní a ministr zahraničí Jair Lapid proto navštívil nedávno Washington znovu, aby získal jasnější podporu pro izraelské plány v případě, že diplomacie s Íránem selže.

Izraelci chtěli Američanům předložit věrohodné vojenské řešení, které by je probudilo z dosavadní letargie, protože íránskou jadernou hrozbu očividně nepovažují za dostatečně vážnou.

Čtěte také

Diplomacie možná opravdu selže. Jednání o obnově mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu od června nepokročila a nové rozhovory nejsou jisté. Teherán hraje o čas, aby stihl obohatit co nejvíc uranu, což mu mezinárodní dohoda z roku 2015 zásadně omezila.

Poté, co od ní v roce 2018 odstoupil Donald Trump, začal Írán své závazky porušovat. Dnes přiznává, že má 120 kilogramů uranu obohaceného na 20 procent, přestože dohoda, kterou kromě Trumpa žádný ze signatářů nevypověděl, mu povoluje obohacování jen na necelá čtyři procenta.

Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí a nový prezident Ebráhím Raísí neprojevují zájem o novou přísnější dohodu, o kterou usiluje Biden, a odmítavý postoj má i celý íránský kabinet, který podle Lapida vypadá „jako seznam nejhledanějších zločinců Interpolu“.

Všechny možnosti

Teherán se také nikoli neúspěšně snaží rozbít protiíránskou arabsko-izraelskou frontu. Řada arabských států donedávna izraelské obavy z jeho jaderného programu sdílela, ale íránský ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdolahian nedávno několik z nich navštívil a vedl tajná jednání i se Saúdskou Arábii, která patřila k hlavním odpůrcům Teheránu.

Čtěte také

Teď se proslýchá, že brzy dojde k obnovení saúdsko-íránských diplomatických styků. O zmírnění napětí s Íránem stojí i Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Hrozí, že se protiíránská koalice rozpadne a Izrael zůstane sám.

Jeruzalém je ochoten dát jednání šanci, ale pokud selžou, vyhrazuje si právo na jaderné továrny Íránu zaútočit, aby mu ve výrobě atomové bomby zabránil.

Jair Lapid jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, poradcem pro národní bezpečnost Jackem Sullivanem nebo viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a všechny důrazně varoval, že znepokojení z íránského postupu je namístě.

Podle Lapida se Írán stává zemí „na jaderném prahu“, je tedy schopen atomovou zbraň vyrobit, i když to ještě neudělal. Odhady, kdy se tak stane, se však v Izraeli různí – podle premiéra Bennetta je jaderný program v historicky nejpokročilejším stádiu a ministr obrany Benny Ganc v srpnu prohlásil, že Teherán získá jadernou zbraň do dvou měsíců.

Izraelská vojenská rozvědka naopak soudí, že to bude až za dva roky, a bývalý ředitel Mosadu Josi Kohen je přesvědčen, že Teherán nemá k atomové bombě o nic blíž než dříve.

Čtěte také

Zatím Izrael volí cestu nepřiznaných útoků, sabotáží a likvidace jaderných vědců, jako byl loni v listopadu atentát na strůjce jaderného programu Mohsena Fachrízádeha. I letos došlo k neobjasněným explozím či požárům v několika íránských jaderných zařízeních a zbrojovkách.

Izrael zdůrazňuje, že dokáže útok provést, a aktualizuje jeho plány. Armáda dostane z nového rozpočtu přes dvě miliardy dolarů na zlepšení a modernizaci bojových schopností. K útoku na íránské továrny však potřebuje vyspělé americké tříštivé bomby zvané bunker busters, které dokážou proniknout do hlubokých podzemních opevněných prostor, v jakých se většina jaderných zařízení nachází, a hodila by se jí i možnost využít americké vojenské základny v regionu nebo americká letecká podpora.

Íránských jaderných továren, reaktorů a uranových dolů je nejméně jedenáct a úder by musel zasáhnout všechny. Bylo by to mnohem složitější než zničení jediného iráckého atomového reaktoru Osirak v roce 1981 nebo syrského jaderného reaktoru v roce 2007.

Čtěte také

Írán zřejmě bere pohrůžky Izraele vážně, protože ho před útokem varoval a zdůraznil, že úspěšně otestoval nový systém protivzdušné obrany, který má jaderné továrny chránit, a už ho rozmístil po celé zemi.

Podle nedávného průzkumu si více než polovina Izraelců myslí, že by vláda měla vojenský úder na Írán provést co nejdřív a nečekat na nejistý výsledek jednání.

Zda se Lapid ve Washingtonu dočkal nějakého konkrétního slibu, není známo; jen to, že Blinken vojenské řešení neodmítl a místo věty, že „na stole jsou i jiné možnosti“ řekl „všechny možnosti“. To je však trochu málo.  

Gita Zbavitelová

Je téměř vyloučené, že by se Američané na útoku na Írán aktivně podíleli. Bidenova vláda dává přednost diplomacii a nechce se zapojovat do konfliktů na Blízkém východě, natož pak vyvolat nový. Necítí se být jaderným Íránem ohrožena a víc ji zajímají spory s Čínou a domácí problémy v čele s pandemií. Pro Izrael je však jaderný Írán hrozbou, protože Teherán se netají přáním ho zničit.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio