Gilgameš smrti neutekl, ale v příbězích žije už přes 4 tisíce let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Gilgameš

Žádní dva lidé nejsou zcela stejní, ale něco mají přece jenom společné. A to napříč letopočty.

Je to strach ze smrti. Dokazuje to více než 4 tisíce let starý Epos o Gilgamešovi, jeden z nejstarších příběhů, jaké lidstvo dnes zná.

11. tabulka Eposu o Gilgamešovi (o potopě)

Různých verzí a fragmentů příběhu o Gilgamešovi dnes známe spoustu. Z mytologie starověkých Sumerů přešel tento hrdina plynule do literatury dalších civilizací. Nejznámější a nejucelenější je dnes takzvaná standardní verze eposu sepsaná akkadskými písaři ve 2. tisíciletí před naším letopočtem.

Moderní archeologové ji našli v Aššurbanipalově knihovně v pozůstatcích města Ninive na severu dnešního Iráku. Historikové se ale neshodnou, zda starověký hrdina Gilgameš skutečně žil, nebo ne. Podle některých ano, a to kolem roku 2600 před naším letopočtem.

Jeho jméno se objevuje už v Sumerském královském seznamu. Ten ale vedle jmen skutečně historicky doložených králů starověkého Sumeru uvádí i mytologické postavy. Spíš než za historický spis je tak tento seznam považován za literární dílo, jehož vznik byl motivován čistě politicky. Noví králové chtěli svou přítomností na seznamu vedle jmen polobohů a starých dynastií legitimizovat svou vládu.

Kam běžíš, Gilgameši?

Klínové písmo ve starověké Mezopotámii pravděpodobně vzniklo z potřeby vést ekonomicko-správní záznamy. Tomu odpovídá i fakt, že drtivá většina zachovalých hlínových destiček obsahuje kupní smlouvy, zákony nebo účetní údaje. A zde zmínky o Gilgamešovi chybí.

Kam běžíš, Gilgameši? Život, jejž hledáš, nenalezneš!
Epos o Gilgamešovi

Ať už ale Gilgameš skutečně žil, nebo ne, jeho útěk za nesmrtelností a věčným životem splňuje snad všechny moderní požadavky na hollywoodský velkofilm. Je tam napětí, přátelství, láska, odvaha a odhodlání, ale také ztráta bližních.

Klínové písmo

Zlom přichází právě ve chvíli, kdy doposud neporazitelný Gilgameš přichází o svého nejlepšího přítele jménem Enkidu. Tehdy si Gilgameš uvědomí, že i jeho samotného, ačkoliv je ze dvou třetin bohem a z jedné třetiny člověkem, čeká jednoho dne smrt. A vydává se na pouť za věčným životem.

Jediný, kdo mu jeho vyčerpávající pouť rozmlouvá, je šenkýřka bohů Siduri. Radí mu, aby zanechal marného hledání nesmrtelnosti a raději si po zbytek života hédonisticky užíval. To ale hrdina odmítá a podnikne dokonce pouť přes nebezpečné moře smrti nebo se potopí na nejhlubší místo v oceánu.

Jméno, které přežilo tisíce let

Gilgamešův boj je ale marný. Nesmrtelnost mu vždy proklouzne mezi prsty. A tak se na konci vrací do svého města Uruku a kochá se hradbou, kterou na začátku eposu nechal vystavět. Dílo tak končí stejně, jako začalo.

Něco se ale bájnému uruckému králi přece jen povedlo. Ačkoliv byl Gilgameš na své cestě za věčným životem neúspěšný, jisté formy nesmrtelnosti nakonec dosáhl. Jeho jméno přežilo více než 4 tisíce let a univerzální poselství starověkého eposu bude žít dál. Stejně jako návod na to, jak dát našim životům smysl.

Jestli ale podniknout pouť za slavnými činy, nebo spíš poslechnout hédonistickou šenkýřku bohů Siduri, na to si musíme přijít každý sám.

Poslechněte si celou Historii Plus na audiozáznamu.