Gerloch ke snížení valorizace důchodů: Právo na zabezpečení ve stáří je na rozdíl od rozpočtové zodpovědnosti dáno Ústavou

Čtěte také

Petr Holub: Lidé utrácejí, vláda reformuje. Ekonomické jaro na dohled

Podle Aleše Gerlocha, který je profesorem ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, je návrh nejvíce problematický z ústavního hlediska.

„Máme tu kolizi dvou hodnot. Jednak jde o ochranu práv občanů, kteří mají podle ústavní listiny právo na přiměřené zabezpečení ve stáří. Druhá hodnota je otázkou rozpočtové zodpovědnosti státu,“ upozorňuje.

Ochrana práv občanů, nebo rozpočtová zodpovědnost?

Ochrana práv občanů je přitom vyjádřena na ústavní úrovni, konkrétně v Listině základních práv a svobod, rozpočtová zodpovědnost, mimo jiné i tzv. dluhová brzda, pouze na úrovni běžného zákona. Tento nepoměr bude pravděpodobně hrát také roli při poměřování významu chráněných hodnot.

Prezident republiky má povinnost podepsat zákon a nemusí tak učinit, jenom když je přehlasováno jeho suspenzivní veto.
Aleš Gerloch

Zatímco obě komory Parlamentu, které návrh přijaly, se většinově připojily k názoru, že je návrh ústavně přijatelný, podle Gerlocha je největší otázkou to, zda bylo třeba vyhlašovat stav legislativní nouze. Vláda pro jeho vyhlášení argumentovala tím, že hrozí závažné hospodářské škody.

Čtěte také

Julie Hrstková: Sliby politiků vysoký důchod nezajistí

U návrhu je zásadní i časové hledisko. Pokud by totiž norma nevyšla ve sbírce zákonů 22. března, vláda by valorizaci musela udělat podle stávajících pravidel.

„Prezident republiky má několik možností. Buď podepíše zákon, který dostal. Předpokládám přitom, že už běží patnáctidenní lhůta a že by ho v tomto případě podepsal už ve středu. Může ale s podpisem vyčkat, což si nemyslím, že by udělal. Pak by však tato lhůta uběhla,“ vysvětluje Gerloch.

Možnosti prezidenta

Prezident může případné kladné rozhodnutí doprovodit výhradami a připojit své vyjádření, to ale nemá z hlediska legislativního procesu žádný význam.

Čtěte také

Ekonomka Švihlíková: Legislativní nouze? Vláda má seniory chránit, ne nastolovat hloupé účetnictví

V druhém případě, tedy pokud by prezident zákon vetoval, musí své odmítnutí zdůvodnit. Návrh by byl navrácen Poslanecké sněmovně, která by už nemohla přijímat pozměňovací návrhy. Buď by pak návrh absolutní většinou poslanců přijala, nebo zamítla.

Poslední možností by byla situace, kdy by se prezident rozhodl vládní návrh nepodepsat a ani by ho nevetoval. Podle Gerlocha by však takový postup byl neústavní.

„Prezident republiky má povinnost podepsat zákon a podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny tak nemusí učinit, jenom když je přehlasováno jeho suspenzivní veto,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.