Generál Viest se raději nechal zajmout, než by riskoval vypálení obce
V říjnu 1944 potlačila nacistická vojska povstání na Slovensku. Tečkou za aktivitami povstalecké armády bylo zajetí dvou povstaleckých generálů: Jána Goliana a Rudolfa Viesta. Hrdinství Rudolfa Viesta obdivovali i nacisté.
Když se v březnu 1939 rodil samostatný Slovenský stát, naráželi politici na nedostatek odborníků ve všech oborech. Armáda nebyla výjimkou, ze 13 tisíc důstojníků československé armády bylo Slováků jen 435. Hodnost generála měl jediný: Rudolf Viest.
Ten se navíc zapojil do akce bývalých legionářů, kteří protestovali proti způsobu vyhlášení slovenské samostatnosti. Prezident Tiso ale neměl na výběr a Viesta jmenoval generálním inspektorem slovenské armády.
Z legií do exilové vlády
Rudolf Viest (1890-1945) se narodil v Revúci, za první světové války byl příslušníkem srbské dobrovolnické divize a později důstojníkem československých legií v Rusku.
Čtěte také
V meziválečném Československu udělal pozoruhodnou kariéru, kdy začínal jako vojenský atašé v Polsku a za mobilizace v září 1938 byl velitelem VI. armádního sboru. V armádě Slovenského státu se neohřál – od prvních dnů slovenské samostatnosti pomýšlel na exil, protože jako voják tušil, jakým směrem se události vydají.
V srpnu 1939 zmizel ze služební cesty po Maďarsku a objevil se ve Francii. Stal se velitelem 1. československé divize a po okupaci Francie byl evakuován do Velké Británie, kde se v květnu 1942 stal ministrem obrany v exilové vládě.
Poprava, nebo gulag
Po vypuknutí Slovenského národního povstání byl jmenován velitelem 1. československé armády na Slovensku, kam přiletěl 7. října 1944. Vojenská situace povstaleckých jednotek nebyla dobrá; v druhé polovině října začala velká nacistická ofenziva, Němci obsadili Banskou Bystricu a velitelé povstání se ukryli v horách.
Byli dopadeni v Pohronském Bukovci. Nacistická vojska obec obklíčila a pohrozila jejím vypálením, pokud se povstalečtí velitelé Rudolf Viest a Ján Golian nevzdají. Ti se z obav před vyvražděním vesnice nechali zatknout. Po výsleších v Bratislavě a v Berlíně (po válce zajatí nacisté potvrdili, že Viest i Golian se během výslechů chovali mimořádně statečně) byli uvězněni v koncentračním táboře v bavorském Flossenbürgu.
Tam se jejich stopy vytrácejí. Naposledy byli viděni živi den před osvobozením tábora. Podle jedné z verzí byli těsně před osvobozením popraveni, podle jiné byli odvlečeni do sovětského gulagu, pro to ale neexistují hodnověrné důkazy.
Po roce 1948 byla pověst generála Viesta různě znevažována a špiněna, prim v tom hrál bolševický žvanil Václav Kopecký. Ocenění se Viest dočkal až po roce 1989. Život odvážného generála v pořadu připomíná slovenský publicista Ján Bábik.
Poslechněte si v audiozáznamu.
Související
-
Ján Golian. Zapomenutý generál, který vyhlásil Slovenské národní povstání
Slovenské národní povstání, zahájené před 29. srpnem 1944, patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin.
-
Protektorátní ministr Ježek. Vzepřel se Heydrichovi, nařčení z kolaborace se ale stejně nevyhnul
I v těžkých válečných letech měly naše země svá ministerstva a ministry. Byla to nevděčná práce. Obstát se ctí bylo téměř nemožné, pokud výsledkem neměla být smrt.
-
Jozef Gabčík. Hrdina, kterému selhal samopal
Slovenský publicista Ján Bábik v Portrétech přesvědčuje, že i o atentátu na Heydricha je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.