Generace Z, snowflakes, app-generation. Jsou křehcí, když ale v něco věří, tak jdou do ulic a bojují za to, popisuje vědkyně
Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili, si poslechněte v repríze.
„Každá sněhová vločka, když se na ní podíváme, je jedinečná. Je svoje, je křehká. Každá z nich je originál, vyžaduje individuální přístup, nechce být ve skupině ostatních,“ uvádí ve Studiu Leonardo hlavní řešitelka projektu Lucie Sára Závodná z Fakulty managementu VŠE v Praze a Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu.
Čtěte také
Tato generace je více citlivá. „Dokonce se říká, že jsou přecitlivělí. Tedy je potřeba s nimi jinak mluvit, dávat si pozor na slova. Jsou méně odolní vůči urážkám, často jsou více plačtiví. Jsou to ale také často větší bojovníci a když v něco věří, tak jdou do ulic a bojují za to.“
„Protože jde často o mladé lidi, kteří nastupují na střední a vysoké školy, je nutné jim přizpůsobit i výuku. Je důležité si uvědomit, že jsou jiní a pracovat s nimi individuálně podle toho, jaké jsou jejich potřeby.“
Pedagogika laskavosti
Jedem z výzkumníků se tak věnoval takzvané pedagogice laskavosti. „Tedy ano, nastavíme si limity, ale je také třeba vzít v úvahu to, že daná sněhová vločka měla nějaký problém a je na místě jí laskavě pomoci dostudovat, přestože třeba nesplnila nějaký termín.“
Když se jim nebudeme přizpůsobovat, tak je nebude vysoká škola zajímat, a tak vlastně školství přijde o zákazníky.
„Nemůžeme být jen přísní učitelé, kteří dodržují tvrdě termíny a všechno, co jsme si stanovili, ale je potřeba občas být i člověk, který má porozumění pro konkrétní lidskou situaci.“
Čtěte také
V druhé části badatelského projektu na téma sněhových vloček vznikl také koncept letní školy. „Tam bychom chtěli mladé pedagogy, akademiky a učitele obecně učit těmto novinkám, tedy jaké nové generace jsou, co potřebují a jak je učit.“
„Ohlas byl obrovský, kolik lidí se nám přihlásilo na online seminář na toto téma. Byli jsme překvapeni, že to pedagogy zajímá a že nejsme jediní, kdo si toho všimli.“
Mají telefon a co neví, to si vygooglí
Důvody, proč je na místě přistupovat k této generaci jinak, souvisí s tím, že vyrostla v jiném prostředí. „A když se jim nebudeme přizpůsobovat, tak je nebude vysoká škola zajímat, nebudou to chtít a možná ani potřebovat, a tak vlastně školství přijde o zákazníky.“
Čtěte také
Generace Z prý nemá nic proti tomu, aby si nějaké učivo poslechla. „Ale jsou proti tomu, aby se něco zbytečně učili z paměti. Tito žáci a studenti mají rádi praktické úkoly, praktickou aplikaci věcí, chtějí vědět, kde to využijí. Nechtějí se učit něco, co jim bude v praktickém životě k ničemu.“
„Mají v ruce pořád ten mobil, takže když něco nebudou vědět, tak si to ‚vygooglí‘. Oni si přednášku klidně poslechnou, ale nechtějí si ji pamatovat, protože vědí, že si otevřou Google a tam si to znovu připomenou,“ objasňuje pohled generace Z na vzdělání Lucie Sára Závodná.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.
Související
-
„Véčko“ se vrací. Generace Z znovuobjevuje rozevírací telefony
Po analogových fotoaparátech nebo džínách s nízkým sedem, takzvaných bokovkách, má současná generace mladých novou obsesi.
-
Generace Z v práci používá nový slang, mate tím své starší kolegy
„Ick, naur, slay“. Na sociální síti TikTok aktuálně koluje nová slangová mluva Generace Z, tedy lidí narozených mezi lety 1997 a 2012.
-
Generace Z je lapená ve světě internetu a sociálních sítí. Umí to s nimi a co ji trápí?
Emma se nebojí otevřít témata, která v Trenduj ještě nebyla. Taky hraje na trubku a celoročně ji baví halloweenský makeup. Upřímně, kolik takových lidí znáte?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.