František Moravec vlastními slovy

Možná se vám nějaký takový nečekaný nález také povedl. Procházíte nějakými starými krabicemi nebo bednami u rodičů nebo prarodičů na půdě, ve sklepě případně v garáži a najednou najdete takový malý poklad. Není to zlato nebo drahokamy, ale třeba nějaká fotografie, kterou jste nikdy předtím neviděli a na které jsou Vaši předci zachyceni velmi živě a hlavně autenticky.

Ne, že byste se o jejich životě dozvěděli něco úplně nového, co jste nevěděli, ale teď je vidíte mnohem zřetelněji a jasněji než kdykoli předtím. A takový nález, ovšem celonárodního významu, máme teď nečekaně ve zvukové podobě a můžeme si ho poslechnout.

Čtěte také

Kdyby Heydrich mohl další tři roky vraždit, obětí bychom se nedopočítali, obhajuje smysl útoku na říšského protektora historik Stehlík

V tomto pořadu totiž uslyšíte hlas generála Františka Moravce, legionáře, meziválečného vysokého štábního důstojníka, a hlavně velitele československé vojenské rozvědky za druhé světové války.

Je považovaný za hlavního autora myšlenky atentátu na Reinharda Heydricha. Nedávno byly jeho ostatky převezené ze Spojených států do rodné Čáslavi.

Unikátní nahrávka Františka Moravce má něco přes 30 minut. V Archivu Čechů a Slováků ji v americkém Chicagu našel historik a politolog Martin Nekola. Není jasné, kdy přesně byla pořízená. Vyplývá z ní ale, že to byla nějaká beseda nebo setkání diskuzní skupiny krajanů pravděpodobně koncem 50. nebo začátkem 60. let minulého století, protože František Moravec zemřel na infarkt v roce 1966.

Zahanbující postavení

Veterán z obou světových válek v ní nejprve srovnává, jak se československý exil v obou případech lišil. Pak hodnotí velmi kriticky domácí odboj proti nacismu. Je přitom velmi kritický i k Obraně národa, kterou iniciovali a tvořili vojáci:

Čtěte také

Zabití Heydricha holokaustu nezabránilo, ale alespoň se vraždění nerozšířilo na další skupiny obyvatel, říká historik Špitálník

„Byla to organizace fungující proti všem základním zásadám konspirace. Byla organizovaná příliš široce a měla mnoho členů, kteří byli přijímáni bez jakékoli kontroly spolehlivosti. Už tou svou rozsáhlostí byla zranitelná, dostaly se do ní nespolehlivé živly a záhy byla penetrovaná gestapem. Proto ji také Němci doslova smetli v době, kdy se jim to hodilo. Ačkoli jsem sám voják, musím říct, že Obrana národa nebyla žádným přínosem po stránce bojové, sabotážní ani zpravodajské. My jsme se od ní nemohli dozvědět, ani jaké německé jednotky jsou v Praze.“

Pro upřesnění, to zatýkání členů takzvané první garnitury Obrany národa přišlo ve dvou vlnách už v roce 1939 a únoru 1940.

Až do roku 1942 se tak exilová vláda neměla před spojenci čímkoli pochlubit. Oficiálně sice byla československá, ale Slovenský štát byl spojencem nacistického Německa a po napadení Sovětského svazu poslal své vojáky bojovat proti Rudé armádě. Odboj na území protektorátu prakticky neexistoval, a to stavělo i Františka Moravce často do těžké situace.

Čtěte také

Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid

„Britské ministerstvo války každý měsíc vydávalo oficiální listinu, ve které bylo pořadí okupovaných států podle toho, jak aktivně bojují proti Německu. V druhé polovině roku 1941 jsme se ocitli na zoufalém posledním místě za Dánskem a seděli jsme na něm řadu měsíců. To ovšem prezident Beneš nesl z politických důvodů velmi těžko a postupně se mu taková situace stávala nesnesitelnou. Často o tom mluvil a hledal se mnou způsob, jak takové zahanbující postavení řešit. Nějakou sabotážní akci, která by byla dostatečně zveřejněná, bylo těžko zorganizovat. Nakonec jsme tedy přišli na myšlenku politického atentátu.“

V pořadu Historie Plus pak uslyšíte, proč padlo v roce 1941 rozhodnutí podniknout akci právě proti Reinhardu Heydrichovi. A i když František Moravec připomíná také krvavou oběť, kterou musel za atentát český národ zaplatit, vysvětluje, jak výrazně pomohl upevnit postavení Československa mezi spojenci.