Zabití Heydricha holokaustu nezabránilo, ale alespoň se vraždění nerozšířilo na další skupiny obyvatel, říká historik Špitálník

V té době Heydrich už představoval jednoho z nejmocnějších mužů hitlerovského Německa. „Je dokonce na vrcholu politické, služební i osobní kariéry. Stál za celou řadou tajných i provokačních akcí, které Říše prováděla, včetně té, která vedla k rozpoutání 2. světové války, tedy přepadení vysílačky v Gliwicích v Polsku v září 1939.“

Střet s protektorátní realitou musel být pro parašutisty drsný.
Zdeněk Špitálník

„Heydrich měl blízko Heinrichu Himmlerovi, sám byl vysokým představitelem SS, která byla Himmlerovým dítětem. Naopak neměl blízko k Abwehru, tradiční armádní rozvědce a kontrarozvědce a obecně k armádních kruhům.“

Už krátce po Heydrichově příchodu do Prahy dochází k popravám vysokých představitelů organizace Obrana národa a k vyhlášení stanného práva. „Na druhé straně jeho sociální stránka politiky mu zvyšuje prestiž v nejobyčejnějších kruzích.“

Historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Radikální odboj 

Střet parašutistů s realitou Protektorátu byl drsný. Došlo jim, že potřebují pomoc odboje, takže parašutisté po seskoku vstoupili do kontaktu s radikálními členy Sokola.

„Ti s touhou po odplatě za zrušení jejich organizace a popravy jeho čelných představitelů poskytovali parašutistům tu nejdůležitější pomoc. Jako jedni z mála asi znali skutečný cíl operace. Bylo obrovské štěstí, že se právě sokolští odbojáři nějakým způsobem dostali do cesty skupině Anthropoid.“

Původně mělo jít o rychlou akci dvoučlenné skupiny, měla proběhnout bez jakéhokoli kontaktu s českým odbojem.

„Ale střet s protektorátní realitou musel být pro parašutisty drsný a ukázalo se, že bez pomoci domácích pracovníků nebyla taková operace možná.“

Celou dobu museli Kubiš a Gabčík sledovat Heydrichovu rutinu, ale neměli k tomu žádné prostředky.

„Zpravodajské pokrytí této operace bylo minimální. Také neexistovala žádná varianta únikové cesty po případném úspěšném dokončení úkolu. Parašutisté měli setrvat v ilegalitě až do konce války, která měla skončit v roce 1942.“

Hostem první hodiny speciálního vysílání byl historik Zdeněk Špitálník. Celou čtyřhodinovou rozhlasovou rekonstrukcí posluchače provedli moderátoři Jan Pokorný a Martin Veselovský|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Přísně utajená operace

Historici jsou dodnes překvapeni, kolik informací se o Operaci Anthropoid dochovalo, ačkoliv měla být přísně utajena. „Přesto dokážeme vystopovat pohyb parašutistů po Praze, známe jména většiny jejich spolupracovníků.“

Heydrich byl architektem tzv. konečného řešení židovské otázky a zejména masového způsobu zabíjení židovských obyvatel.
Zdeněk Špitálník

„Je to dáno tím, že zpravodajci, kteří parašutisty znali, začali hned po válce s vyšetřováním za účelem historické dokumentace, ale i pro další výcvik nových agentů. Během několika málo týdnů se jim podařilo shromáždit obrovské množství svědectví, přeživších, spolupracovníků, dokonce i výslechem některých příslušníků Gestapa.“

Čtěte také

Atentát. Poslechněte si první ze série živých zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid

Plán Operace Anthropoid rozhodně nebyl známá věc a nejvyšší úroveň exilového politického zastoupení spíše zpravodajce od akce odrazovala.

„Navrhovali, aby byl atentát uspořádán na někoho méně významného, mluvilo se o Emanuelu Moravcovi, představiteli domácí kolaborace. Řada lidí si uvědomovala, že je Heydrich až velké sousto a mohla by následovat řada dalších obětí.“

Odstranění Heydricha sice nezabránilo holokaustu, ale nepochybně přispělo k tomu, že se zabíjení nerozšířilo na další skupiny.
Zdeněk Špitálník

Parašutisté měli celou dobu volnou ruku v tom, jak, kde a jakými prostředky Heydricha zlikvidovat. „Měli k dispozici obrovské množství nejrůznějších sabotážních prostředků, výzbroje i jedů.“

Instruktor, který české parašutisty připravoval na tuto akci, později uvedl, že byly vycvičeni ve všech tehdy známých způsobech zabíjení. „Mohlo se jednat o útok na Heydrichův salónní vůz, útok v jeho sídle, v jeho kanceláři v Černínském paláci, těch možností bylo mnoho.“

„Heydricha je skutečně nutné považovat za architekta tzv. konečného řešení židovské otázky a zejména masového způsobu zabíjení židovských obyvatel. Odstranění Heydricha sice nezabránilo holokaustu, ale nepochybně přispělo k tomu, že se toto zabíjení nerozšířilo na další skupiny obyvatelstva,“ shrnuje historik Zdeněk Špitálník.

Poslechněte si celý Speciál s Janem Pokorným a Martinem Veselovským v audiu.