Francie, Rakousko nebo Německo jsou už kvůli brexitu naštvané, připouští státní tajemnice Hrdinková

Filip Nerad: Macron pozlobil summit. Brexit tak může EU strašit do Halloweenu

• Upravit
• Smazat

Brexitová sága nekončí a stalo se přesně to, čím premiérka Theresa Mayová hrozila odpůrcům rozvodové smlouvy s unií ve vlastní straně.

„Už od počátku bylo jasné, že jsou státy preferující dlouhý odklad. Taky ale menší skupinka trvající na krátkém času a na tom, aby byly Spojeným královstvím poskytnuty garance, že dodrží, co slíbili,“ popisuje atmosféru mimořádného středečního summitu EU státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Najít jednomyslnou shodu prý není nikdy jednoduché, navíc v tak velkém počtu šéfů jednotlivých členských zemí. Podle zákulisních informací vede „menší skupinku“ Francie, přestože státní tajemnice mluvila obecně, „o státech víc na západ od našich hranic“.

8,5 hodiny o brexitu

Nakonec v Interview Plus připustila, že „jedním z důvodů, proč jsou Francie, Rakousko nebo Německo radikálnější, je energie, kterou brexit všem odčerpává.“ Lídři členských zemí mají 10 – 15 hodin na jednání o důležitých otázkách celé EU, a pak 8,5 hodiny věnují debatě o datu prodloužení odchodu.       

Petr Dudek: Brexit s románem v ruce

• Upravit
• Smazat

Už se vás někdo zeptal: chápeš, proč Britové odcházejí z Evropské unie? Zrovna oni? Nejspíš ano, klademe si tyto otázky v poslední době často.

„Víte, to vyjednávání už trvá velmi dlouho a nebylo jednoduché najít shodu ani o samotné výstupové dohodě. Tyto státy jsou už svým způsobem naštvané, nebo znepokojené. Protože to, co si Britové vyjednali na mezinárodní úrovni, nejsou sami schopni posvětit na úrovni národní.“

Neustálé jednání o posunech termínu brexitu má i další efekt, což je velká nestabilita Unie jako takové, což navíc nahrává všem euroskeptikům. „Tyto státy pak tlačí na to, aby tato rizika byla umenšena a pozice EU zase posílena. Do toho nám pak ještě vstupují blížící se evropské volby.“  

Státní tajemnice si ale rozhodně nemyslí, že by šlo o nějaké schválnosti ze strany EU, nebo Spojeného království. „Britové to nedělají záměrně, ale čelí vážné vnitropolitické krizi a nemohou se dohodnout. A i to je důvod, proč mnoho premiérů včetně předsedy Donalda Tuska říkají, že potřebují víc času na uklidnění situace.“

Přišel čas i na kontrolu

Na otázku, jestli ale nemohou teď „začít dělat potíže“, státní tajemnice odpověděla: „Přísně vzato asi mohou a někteří euroskeptičtí poslanci s tím už i v tisku začali. Velmi to ale zhoršilo pozici Spojeného království, a to i vůči zemím EU, které chtějí radikální řešení… Osobně to vnímám tak, že Britové nemají zájem nic blokovat, ale taky proto Francie chtěla, aby se k 30. červnu prověřilo, jestli se Británie chová v souladu se zásadou tzv. loajální spolupráce.“

Luboš Palata: Dlouhý odklad brexitu ochrání Británii samu před sebou

• Upravit
• Smazat

Další termín brexitu, další odklad a další summit Evropské unie.

Jaká je pak role Česka? Patříme mezi radikálnější, nebo vstřícnější země EU? „My přirozeně sehráváme roli mediátora, a to tím, že se k problémům stavíme flexibilně,“ říká Hrdinková. Zatím ale nejde o nesmiřitelné postoje uvnitř Unie, o čemž nakonec svědčí i konečné komuniké mimořádného summitu. „Nejsem si jistá, jestli by se v případě potřeby mediátora Francie nechala mediovat státem, jako je Česká republika. Ale rozhodně bychom byli rádi, aby se celá situace trochu víc uklidnila.“

Eurovolby být musí

Milena Hrdinková|foto: Jana Přinosilová

Pokud Britové neratifikují vyjednanou dohodou o brexitu, čekají je, stejně jako nás, i volby do Evropského parlamentu. „Pro Unii je naprosto zásadní, aby se i ve Spojeném království, pokud ještě budou členskou zemí, volby konaly.“ Taky už britská vláda stanovila termín eurovoleb na 23. květen. Jenže, dokáže si státní tajemnice vůbec představit, jak bude vůbec kandidáty hledat? „To si představit opravdu nedokážu,“ odpověděla.

„Britové si už dva roky myslí, že vystupují z EU… a teď jim najednou řeknou, ať jdou k volbám a zvolí si nové europoslance. Je to ale jejich vnitřní problém, připouštím, složitý, ale pro EU to musí být conditio sine qua non [nezbytná podmínka]​. Jinak bychom se mohli dostat do situace, kdy by byl nový parlament v rozporu s primárním právem. Neusnášeníschopný a v konečném důsledku by to mohlo vést ke kolapsu důležitých evropských institucí,“ dodává Milena Hrdinková.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.