Francie je po schválení důchodové reformy v křečích. Macron dostal zemi do obrovské krize
I po přijetí zákona, který zvyšuje věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, pokračují ve Francii rozsáhlé protestní akce. Návrh důchodové reformy narazil na tak silný odpor, že se jej francouzská vláda rozhodla přijmout a obejít parlament, píše deník Le Monde. Otevřelo to ale staré rány, domnívá se analytik Matthieu Goar. Proti prezidentu Emmanuelu Macronovi se postavila nejen opozice a odbory, ale i členové jeho vlastního prezidentského hnutí La République en Marche.
V nepokojných dobách si lidé začínají připomínat ty nejbouřlivější historické okamžiky. Pařížští odpůrci důchodové reformy obsadili náměstí Svornosti, místo, kde byl popraven Ludvík XVI., a kde v roce 1934 začaly nepokoje vyvolané francouzskou antiparlamentní krajní pravicí, při kterých přišla řada lidí o život.
Nepokoje připomínají ty nejhorší historické okamžiky Francie.
S historickými reminiscencemi přišel i francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin, když v televizi prohlásil, že mu „nepokoje připomínají ty nejhorší historické okamžiky“.
Lidé v jeho okolí jsou přesvědčení, že neměl na mysli Francouzkou revoluci ani vystoupení „žlutých vest“, ale právě nepokoje francouzských fašistů ve 30. letech.
Výsledek? Izolovaný prezident, oslabená premiérka, krajní napětí v parlamentu a ulice, které se zmítají v křečích.
Bouřlivé časy připomněla i varovná slova francouzské premiérky Elisabeth Borneové, které řekla v Národním shromáždění. „V samotném srdci parlamentu jsme měli možnost vidět v akci ty nejrozmanitější formy antiparlamentarismu. A verbální násilí nemá nikdy daleko k tomu fyzickému.“
Je to už krize institucionální?
Skutečnost, že vláda prosadila důchodovou reformu s pomocí ústavní výjimky, která je jistě zákonná, ale vnímána je jako autoritativní, způsobila hlubokou politickou a společenskou krizi.
Čtěte také
Její podstatou je podle Goara především nedůvěra ke státní moci, ztráta kontaktu mezi voliči a jejich představiteli i dojem, že se politické elity chovají arogantně.
Bezprostředním výsledkem je izolovaný prezident, oslabená premiérka, krajní napětí v parlamentu a ulice, které se zmítají v křečích.
„Jsme svědky rozsáhlé politické krize, nebo dokonce krize institucionální?“ Ptá se autor analýzy a dává slovo profesorovi občanského práva na Sorbonně Dominiku Rousseauovi.
„Čelíme krizi režimu, protože zpochybněný je sám princip reprezentace lidu jeho zvolenými představiteli, který jsme zdědili z roku 1789 a o který se opírají naše instituce,“ domnívá se Rousseau.
Čtěte také
A dodává: „Ústavní výjimka 49.3 je institucionálním překladem rčení ‚Ulice nemůže vládnout‘. Přitom už řadu let zaznívá požadavek občanů po větší účasti na politickém dění. To vše vytváří situaci, která přesahuje běžnou politickou krizi.“
Článek 49.3 je sice ústavním nástrojem, ale ve spojení s důchody, které podstatně strukturují život Francouzů, z něj vykrystalizovala velmi hluboká nespokojenost.
Účinky dnešního nakažlivého hněvu jsme mohli pozorovat už v roce 2018 v souvislosti s hnutím „žlutých vest“. Zdá se, že pocit hněvu je ve francouzské společnosti zakořeněný pevněji, než jsme si dokázali představit, uzavírá list.
Celý Svět ve 20 minutách si poslechněte v audiozáznamu. Připravili Jan Machonin a Tea Veseláková.
Související
-
Exministr Petříček: Macron teď napravuje to, co svými slovy o garancích pro Rusko vyvolal
Paříž hostí dárcovskou konferenci, na které chtějí desítky zemí a organizací zajistit Ukrajině pomoc před nadcházející zimou. Není to pozdě, když na Ukrajině už leží sníh?
-
Petr Janyška: Macron na státní návštěvě v USA – podpora Ukrajině
Francouzský prezident Macron strávil tři dny na návštěvě v USA. Taková návštěva znamená v mezinárodních vztazích vrcholnou událost mezi státy. USA ji nabízejí zřídka.
-
Adam Černý: Macron otáčí Francii proti hybridním hrozbám
Francouzský prezident se dostal do zvláštního postavení, protože od červnových voleb nemá v Národním shromáždění oporu poslanecké většiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.