Fischer: Podoba nové EU se nám právě vaří. Jen aby to neskončilo jako v pohádce o pejskovi a kočičce

Pavel Fischer
Pavel Fischer

Po volbách do Evropského parlamentu jsou v těchto chvílích na řadě politici a vyjednavači. Podle nezařazeného senátora, bývalého diplomata a kandidáta na prezidenta Pavla Fischera vyslali voliči směrem k Bruselu mnoho pozitivních zpráv.  

Evropská komise zvažuje škrty ve fondech pro východoevropské země, má podporu Německa

Kancléřka Angela Merkelová

Evropská komise zvažuje návrh spojit evropské dotace na rozvoj s dodržováním zásad právního státu. Cílem je přimět několik východoevropských států respektovat dohodnutá pravidla. Návrh evropské exekutivy ale také může způsobit prohloubení rozkolu mezi unijními státy, píše server německého týdeníku Der Spiegel.

Dobrých zpráv je několik, třeba že „přestože byla velká obava, tak k volbám přišlo celoevropsky plus 10 % voličů. Navzdory obrovským krizím v celé řadě zemí, dostaly se ke slovu tradiční politické strany a nezvítězili nějací radikálové nebo neznámé figury,“ vypočítává senátor Pavel Fischer.

Zvlášť důležité je to v případě Irska, Španělska nebo Portugalska. „To je obrovská zpráva a mohli bychom v tom pokračovat až k nám,“ dodává. „Mám za to, že situace v EU je mnohem méně dramatická, než jsme se před volbami obávali. Lidé jakoby dávali prostor, šanci, důvěru a svou naději Evropskému parlamentu (EP).“

Přesto v mnoha zemích jako je Itálie, Francie nebo Německo a jejich AfD dostaly prostor i tzv. antisystémové strany. Mohl by vhodný výběr lidí do čela Bruselu nějak utišit hlasy, podle kterých jde jen o nějaký diktát? „Určitě ano,“ odpovídá nezařazený senátor.

Nezapomínejme na Rusko a Čínu

„Je tady ale něco důležitějšího: projevuje se jeden jejich společný nebezpečný rys, a to je blízkost k Číně a otevřenost k ruským zájmům… Chtějí s námi třeba obchodovat nebo se tu prosadit ještě i politicky.“

Lída Rakušanová: Evropská komise není hromosvod

Evropská unie

Prezident Zeman pronesl při návštěvě Maďarska řadu kuriózních výroků.

Fischer nezapomněl, že Marine Le Penová pořád „dluží miliardy ruským obchodníkům se zbraněmi. Ten kontrakt si dohadovala přes ruské banky. Stejně podobně bych mohl pokračovat u Mattea Salviniho a dalších. Nesmíme zapomínat, že do otevřené, demokratické evropské agory promlouvají zájmy, které nám možná nepřejí.“

V tuto chvíli se tak nejen v Bruselu vyjednává o jménech hlav budoucího EP, Evropské komise (EK) a dalších důležitých institucí. Bývalý diplomat a senátor je tak prý sám zvědavý, jak se celá vyjednávání nakonec „uvaří“.

„Já v té kuchyni nestojím, spíš čuchám vůně, co z ní jdou, a vidím ingredience, které někteří přinášejí. Rád bych, aby to neskončilo jako v té pohádce o pejskovi a kočičce. Ale ještě nejsme ve fázi, kdy bychom mohli začít ochutnávat.“

Teď se totiž teprve počítají členové jednotlivých frakcí, dohaduje se, jestli se mohou dát dohromady koalice třeba i s protichůdnými zájmy. „Každopádně, koaliční vládnutí bude pro Evropu něčím velmi novým… Když se ale koalice uzavírají, tak to chvíli trvá a způsob vládnutí je často i rigidní. EU teď zkouší úplně nový recept s novými ingrediencemi a sám jsem zvědavý, co se nakonec uvaří.“     

Merkelová šéfkou EK?

Mohl by jednou z ingrediencí být třeba francouzský návrh, podle kterého by se šéfkou EK třeba mohla stát německé kancléřka Angela Merkelová? „Při vyjednávání dáváte na stůl silná jména, aby se vám pak podařilo prosadit jméno někoho jiného, kdo nevyvolá tak velké vášně,“ odpovídá Fischer diplomaticky.

Roztříštěný europarlament je možná přesně to, co Evropská unie potřebuje

Průběžné výsledky voleb do Evropského parlamentu

Od Amsterodamu po Atény a od Švédska až po Španělsko nedávné národní volby v celé Evropě ukázaly, jak se politická krajina rychle drolí – velké strany se zmenšují a malé se zvětšují.

V souvislosti s novými šéfy evropských institucí se hovoří o posílení Evropské rady na úkor Evropské komise, a to chce i premiér Andrej Babiš (ANO). Co by bylo pro nás podle Pavla Fischera „to nejvýhodnější“? Při vědomí toho, že posílení role Evropské rady taky znamená větší sílu velkých států.

„Česko nebude mít nikdy tolik komisařů nebo lidí v parlamentu, abychom pod vlajkou ČR mohli něco prosadit. Spolupráce, tak jak je dnes nastavena, dává prostor menším nebo středním zemím, tedy i nám. Proto bych neradil příliš útočit na předběžnou zprávu auditorů EK,“ odpovídá.

„Nebyl to útok ani na ČR, ani na Visegrád, jak někteří říkají. Je to obrana společných pravidel, která tu jsou proto, aby velcí nemohli diktovat malým.“   

Babiš měl šanci...

Na sociálních sítích senátora se objevila i kritika premiéra, podle které nepřišel na jednání Senátu, aby vysvětlil, s čím pojede na Evropskou radu. Proč? „My si tady v ČR stěžujeme, že vlastně nevíme, co se v Unii děje. Tohle byla ta chvíle, kdy vláda může předstoupit před parlament, vysvětlit, s čím tam jede, a vlastně si tak získat i podporu. Protože pak se vrátí a vysvětluje, co tam vyjednali… Tohle byla ta příležitost a je škoda, že nebyla využita,“ vysvětluje.  

Senát taky tento týden zřídil komisi, která by se měla předběžným auditním zprávám EK věnovat. „Je to jedno z významných rozhodnutích Senátu, zdaleka ale ne nejvýznamnějších tohoto týdne.“ Pavel Fischer hlasoval za zřízení komise, ale „jsou to pořád předběžné zprávy a vyjednávat se bude ještě několik měsíců. Takže nechme věcem čas,“ dodává.

Je z hlediska fungování EU a postavení jednotlivých zemí důležité, z jakého regionu kandidát pochází? Jakou roli dnes hraje V4 a může najít nějaké společné téma i pro budoucnost? Nejen na podobné otázky uslyšíte odpovědi v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.  

Spustit audio

Související