Filozof by neměl být hlavní mravokárce a společnost vychovávat, míní filozofka Matějčková

19. září 2023

Poslanci ve Sněmovně překročili další metu „slušného chování“ – padají ostrá slova i nadávky. Má o jejich kultuře rozhodovat jen volič? Nebo by je měla nějak „umravňovat“ veřejnost? „Nemyslím, že by filozof měl být hlavním mravokárcem a společnost snad i vychovávat,“ tvrdí filozofka a dnes i novinářka Týdeníku Echo Tereza Matějčková, donedávna pravidelný host podcastu Plusu Čekání na prezidenta.

„O populistech se často hovoří jako o hrozbě demokracie – a určitě to má i nějaké oprávnění. Spíš bychom měli změnit perspektivu a podívat se na to, proč voliči populisty volí. Jestli podmínky, ke kterým se propadáme, nezavdávají důvod pro ohrožení demokracie,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Odkazuje přitom na nebývalý propad životní úrovně v Česku, v Německu zas růst populistické strany AfD apod. „Ale filozof není ten, který by měl kolem sebe mrskat velkými idejemi, ale klidně by měl říkat víc dat.“

„Specializací jsem idealistka – i Högel byl svou podstatou idealista. Zároveň nechci rezignovat na kultivaci veřejného prostoru – děláme to i tím, že píšeme eseje, komentáře, kritizujeme třeba i toho Andreje Babiše.“

Kultivovat společnost by se pak podle filozofky Matějčkové měli snažit úplně všichni, ne jen politici. „Přece bychom se měli snažit spíš stoupat než klesat. A o tom je de facto kultura, tedy dělat diferenci vzhledem k čemukoli vyššímu, ne nižšímu.“

Mladí jsou jiní...

Matějčková dlouhou dobu učila filozofii a religionistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, před nedávnem akademickou půdu opustila. Tehdy také přiznala, že velmi intenzivně vnímá změnu u mladé generace.

Čtěte také

„Nehodnotila bych, jestli jsou ty změny pozitivní, nebo negativní. Když jsem ještě studovala, a to bylo už před 20 lety, tak to, co jsem zažila, může dnes někomu připadat až zvláštní: Byli jsme na seminářích, kde ale mluvili převážně muži, zatímco ženy byly v pozadí. Spíš se nevyjadřovaly, nehlásily se o referáty, nediskutovaly, nepřely se. Dnes alespoň ty mé semináře ,táhly‘ převážně studentky. To je obrovská změna,“ popisuje.

„Když řeknu, že je to změna k lepšímu, tak někdo může říct, jestli nám teď zas z toho nějak nevypadávají muži? Ženy totiž začínají dominovat i na kampusech. Já jsem ráda, že se mladé ženy emancipovaly a nemají pocit, že mají být v pozadí – a pro mne je to vlastně i radost.“

Mnozí vysokoškolští pedagogové si ale stěžují, že jejich studenti jsou „choulostiví“, všechno se jich hned dotkne. „Ale i ti mladí jsou součástí naší společnosti, která je obecně choulostivější,“ kontruje Matějčková.

Čtěte také

„Myslím, že jsme všichni docela choulostiví, žijeme ve velmi pohodlné společnosti, nedostatkem příliš netrpíme, což nás nutně choulostiví, a všude si všichni stěžují, že je někdo někde omezuje. Co se teď změnilo, je, že je to naprosto legitimní tuto choulostivost a citlivost ventilovat a užívat je jako argument.“

Proč jsou ale mladí choulostivější než starší? „Také tento pocit mám, zároveň říkám, může to být tím, že mladí jsou o tom ochotni víc diskutovat. Taky jsem se na škole asi bála referátů anebo komisionálních zkoušek, ale ani mne nenapadalo to vyučujícímu sdělovat, což se teď běžně děje.“

Čtěte také

„Problém je ale ten, že na to přistupují i vyučující. Protože to, co je dnes vidět ve vysokém školství, je, že se ustupuje od nároků. Takže na jednu stranu ve společnosti neustále hovoříme o odolnosti – je to silné akademické téma, ale na společenské úrovni děláme všechno pro to, aby společnost odolná nebyla. My ji odklízíme překážky a každý z behaviorální a kognitivní terapie vám řekne, že se tomu, čeho se bojíte, musíte vystavit. Jinak tu vaši úzkost jen posilujete,“ uzavírá Tereza Matějčková.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související