Film, hudba a politika. Nad čím přemýšlel Zdeněk Liška?
Legendární hudební skladatel Zdeněk Liška dokázal napsat hudbu k filmům Spalovač mrtvol nebo Markéta Lazarová – a současně třeba k seriálům Třicet případů majora Zemana nebo Muž na radnici. Hrál Masarykovi v Lánech i na schůzích pronacistického Kuratoria. Měl nějaké svědomí? A jsou umělci svědomím národa?
Nejen tyto otázky si položili účastníci živé besedy, která se uskutečnila 31. července 2024 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Dílo Zdeňka Lišky totiž dodnes nepřestává udivovat fanoušky filmové hudby.
Čtěte také
A svým způsobem se k němu musí postavit i jeho kritici. Ti mu nevyčítají vysokou nebo nízkou kvalitu hudby, ale kladou si otázku, zda měl Liška nějaké výčitky svědomí, když skládal bez ohledu na režimy, které kolem něj prošly.
Zdeněk Liška (1922 až 1983) patřil bezesporu ke „geniálním dětem“, skládat začal už jako dítě. Ještě před druhou světovou válkou byl prý pozván na zámek do Lán, aby tam zahrál skladbu věnovanou TGM. O pár let později už dirigoval ve Smečně na Kladensku orchestr, který hrál na schůzi nechvalně proslulého pronacistického Kuratoria pro východu mládeže; podepsal i pozdravný dopis ministru Emanuelu Moravcovi.
Umělci jako svědomí národa?
Po válce začala jeho kariéra skladatele filmové hudby. Napsal hudební doprovod k mnoha výjimečným dílům československé kinematografie (Vyšší princip, Údolí včel, Ikarie XB-1), ale neváhal psát hudbu i k propagandistickým seriálům, mezi které určitě patřil (kromě neustále připomínaného Majora Zemana) například Nejmladší z rodu Hamrů, který se silně ideologickým nánosem zkresloval skutečný průběh násilné kolektivizace zemědělství na venkově. Zdeněk Liška ale psal i hudbu k oslavám dvou a půl tisíce let perské říše v Teheránu.
Čtěte také
V debatě Portrétů se hudební dramaturg Martin Rudovský, publicista Jan Sedmidubský a editor Stanislav Vintr zamýšlejí nad tím, nakolik všechny zakázky byly v souladu se svědomím Zdeňka Lišky.
Úvahy o tomto skladateli jsou pak odrazovým můstkem k širším úvahám na téma, zda jsou umělci skutečně oním „svědomím národa“, jak se občas říká. Přemýšlet nad tím budou na příkladu osudu některých českých a slovenských filmových režisérů, dalších hudebních skladatelů – a také spisovatelů.
Související
-
Skutečný major Zeman, jak ho chtěl dramaturg Jiří Procházka, není v seriálu, ale v knihách
Seriálový major Zeman by nikdy nebyl majorem Zemanem, kdyby nebylo klíčových dílů tohoto seriálu jako Vrah se skrývá v poli, Bílé linky, Klauni nebo Studna.
-
Jiří Sequens podporoval komunistickou stranu nejen seriálem o majoru Zemanovi
Málokterý seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse jako 30 případů majora Zemana. Dílo režiséra Jiřího Sequense slouží jako názorná ukázka propagandy.
-
Propaganda vymývala lidem mozky v televizních seriálech
Nejvýznamnější propagandou komunistického režimu v socialistickém Československu byly televizní seriály.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
