Filip Nerad: Čemu bude vládnout Karel III.?
Královna je mrtva, ať žije král! Nikde jinde se nehodí toto tradiční zvolání lépe než v dnešní Británii. Zármutek z odchodu oblíbené a uznávané panovnice asi ještě chvíli potrvá. Nebude to ale trvat příliš dlouho, kdy ho rozeženou každodenní problémy, rostoucí účty za energie, politické půtky a ostrovní království se vrátí k běžnému životu. Zmizí také mimořádné ohledy k novému králi a jeho rodině, které se v době takové smutné události přirozeně berou.
Karel III. se ujímá trpělivě vyčekané vlády ve velmi složitém období pro Spojené království. Země má novou premiérku s novým kabinetem, který si musí poradit se strmě rostoucí inflací a rekordními cenami za elektřinu a plyn, které hrozí ožebračit značnou část Britů. Skotská vláda se nevzdává požadavku na nové referendum o nezávislosti a Severní Irsko nemá už nějakou dobu vládu žádnou.
Čtěte také
Nic z toho nový panovník řešit nebude muset. Přesněji řečeno ani nemá, protože to je na ostrovech výsostná doména tamní vlády a politiků. Úkolem Karla III. bude navázat na svou matku, získat si na trůně všeobecný respekt a stát se autoritou, která bude obyvatelům Spojeného království dodávat sílu překonávat takové nelehké časy a dávat jim jistotu, že ještě nějaké jistoty vůbec existují. A samozřejmě reprezentovat svou zemi navenek.
Sám přitom nemá žádnou jistotu, jak dlouho bude panovat monarchii v současném složení a zda ji předá svým nástupcům v takové velikosti, v jaké ji teď zdědil. Kromě samotného Spojeného království se stal hlavou ještě 14 států Commonwealthu.
Neformální vliv a triky
Čtěte také
Z nich se ale hned po úmrtí Alžběty II. začaly ozývat hlasy volající po zpřetrhání tohoto pouta s někdejší koloniální mocností. Premiér Antiguy a Barbudy už oznámil, že o tom chce vypsat referendum. O přechodu na republikánské zřízení se dlouhodobě diskutuje na Jamajce. Změna na trůně v Londýně oživila republikánské hnutí také v Kanadě a v Austrálii by si republiku přál i současný premiér „protinožců“.
Scvrkávání se „britské říše“ by pro Karla nebylo nic nového. Sleduje ho celý svůj život. Za dlouhého panování jeho matky se britského monarchy jako hlavy státu zřekly na dvě desítky někdejších kolonií. Jako poslední loni Barbados, kde u předání moci nové prezidentce asistoval sám Karel ještě jako princ z Walesu. Teď bude těmto tendencím ve zbývajících korunních zemích vystaven v roli krále. Sám jim ale může čelit pouze svou autoritou a neformálním vlivem, které si bude muset vybudovat a udržet.
Čtěte také
Mnohem citlivější jsou pro něj ale bezpochyby odstředivé snahy uvnitř Spojeného království. V Severním Irsku postupně roste podpora pro nacionalisty, kteří svou budoucnost vidí v opětovném sjednocení ostrova a obnovení svazku s Irskem. To je ale zatím spíše nejasná hudba vzdálené budoucnosti.
Mnohem bezprostřednější a konkrétnější realitou jsou pokračující touhy skotských nacionalistů po nezávislosti. Ke Skotsku, jehož připojení k Anglii a Walesu dalo vzniknout samotné Velké Británii, je přitom Karel III. poután rodinně i osobně.
Význam Skotska pro monarchii a královskou rodinu dobře ilustrovalo výjimečné vystoupení z role u Alžběty II., kdy před prvním skotským referendem apelovala na Skoty, aby si dobře rozmysleli, jak budou hlasovat. To se tehdy nedalo vnímat jinak než jako královnino skryté doporučení odmítnout osamostatnění, jak se nakonec také stalo. Panovnice za svůj náznak schytala nemálo kritiky, Skotsko ale zůstalo britské.
I takový neformální vliv a triky si bude muset její syn osvojit, aby po celou dobu své vlády zůstal korunovanou hlavou všech zemí, které mu teď ve stínu loučení s Alžbětou II. vzdávají hold.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
