Zemřela královna, ať žije král Karel III.

Čtěte také

Robert Schuster: Němci viděli v Alžbětě II. i „svou“ královnu, která přispěla ke smíření mezi nimi a Brity

Charles se na tento okamžik připravoval po celý svůj dospělý život. Podle britského listu mu tato skutečnost jeho novou roli paradoxně spíš ztěžuje. Drtivá většina lidí zná jen jednoho panovníka, protože Alžběta II. vládla po celý jejich život.

Čtěte také

Jídlo nepadá z nebe, vyzývá Brity k pomoci v zemědělství princ Charles. Sám za to ale sklidil kritiku

Královnin styl, způsoby a celkový přístup k plnění povinností se natolik vryly do národního povědomí, že jsou pro mnohé Brity synonymem toho, co znamená být hlavou monarchie.

Charlesovi nejspíš nebude hrát do karet ani to, jak dobře ho veřejnost zná. Desítky let se lidé seznamovali s jeho myšlenkami, názory, zájmy i slabostmi.

Všichni ho znají a každý si na něj nejspíš utvořil nějaký názor. Ať už v příštích měsících a letech udělá cokoli, lidé se na jeho kroky budou dívat prizmatem obrazu, který si o něm za ta léta vytvořili.

Efektivnější monarchie

Nový král nepochybně bude chtít vtisknout monarchii svou vlastní pečeť, píše The Times. Není tajemstvím, že v Charlesových očích by měla být efektivnější a veškeré povinnosti by podle něj mělo vykonávat jádro královské rodiny.

Bylo to vidět už v roce 2012 při příležitosti královnina diamantového jubilea, kdy se na balkoně Buckinghamského paláce kromě Charlese neobjevilo žádné další z královniných dětí.

Čtěte také

Václav Havel o Alžbětě II.: Její návštěva pro nás byla lekcí politické kultury. Poslechněte si archivní Hovory v Lánech

O sedm let později se Charlesova rozhodnost projevila ještě jednou. Sehrál tehdy rozhodující roli při přesvědčování královny, aby jeho mladší bratr Andrew kvůli obvinění ze sexuálního zneužití dál nevykonával královské povinnosti.

Dokonce i samotný Buckinghamský palác by mohl mít pod vedením nového krále jinou roli. Už dřív se spekulovalo o možnosti, že by panovník sídlil na hradě Windsor a Buckinghamský palác by zůstal velkým oficiálním centrem pro pořádání akcí. Jestli se něco takového skutečně stane, se teprve uvidí.  

Čas od času se ale objevují i jiné radikální nápady. Před časem se začalo proslýchat, že král bude požadovat revizi systému vyznamenání, protože se podle něj udělují „špatným lidem ze špatných důvodů“. Některá vyznamenání by prý Charles nejraději zrušil nadobro.

Podle nejednoho životopisce bude Karel III. „aktivistickým“ králem, který využije svého postavení k tomu, aby prosazoval témata, která ho zajímají. Možná to nebude dělat tak otevřeně jako dřív, ale na zápalu mu to nejspíš neubere.

Karel III. a jeho soukromé názory

Už v roce 2008 životopisec Jonathan Dimbleby mluvil o tom, že se podnikají diskrétní kroky k novému vymezení budoucí role panovníka.

Namířené měly být tak, aby to králi Karlu III. umožnilo vyjadřovat se k záležitostem národního a mezinárodního významu způsobem, který byl ještě za Alžběty II. nemyslitelný. Podle Dimblebyho by ovšem taková změna mohla být ústavně a politicky výbušná. 

Profesor ústavního práva na King's College London Robert Blackburn má ale za to, že Karel III. bude muset podřídit své soukromé názory veřejným povinnostem.

Čtěte také

Petr Fischer: Když odchází majestát

Své osobní postoje bude nucen potlačit a vyjadřovat je vždy jen zcela diskrétně tak, aby veřejnost jeho skutečné pocity neznala.

Podle názoru některých kritiků ale nový král jednoduše není něčeho takového schopen. Otázka je, jestli na tom záleží vzhledem k tomu, že Charlesovy názory na architekturu, zemědělství, životní prostředí, medicínu, vzdělávání nebo lidská práva už veřejnost dávno zná.

V televizním rozhovoru u příležitosti svých sedmdesátých narozenin prohlásil, že se nebude vměšovat. Zdůraznil, že jeho role prince z Walesu je zcela odlišná od role krále. Podle svých poradců Charles velmi dobře vnímá požadavky své nové úlohy.

„Je to vášnivý a cílevědomý muž, ale má hluboký respekt a pochopení pro ústavu a roli monarchie v národním životě. Neudělá nic, co by tuto strukturu ohrozilo,“ cituje deník jednoho z králových poradců.

Karel III. dobře ví, že jeho vláda bude muset odrážet skutečnost, že dnešní Británie je radikálně odlišná země od té, kterou v roce 1952 přebírala jeho matka.

Korunovační ceremonie bude téměř jistě výrazně odlišná od té Alžbětiny a je dost možné, že změn dozná i přísaha, kterou při ní nový panovník pronese.

Cokoli se stane při korunovaci, ať už půjde o jemné doladění tradice nebo její zásadnější přepracování, by mohlo napovědět, v jakém duchu se ponese vláda Karla III, uzavírá deník The Times.

Víc si poslechněte ve Světu ve 20 minutách, připravili Tea Veseláková a Ondřej Čížek.