Robert Schuster: Němci viděli v Alžbětě II. i „svou“ královnu, která přispěla ke smíření mezi nimi a Brity
Němce pojil se zesnulou britskou královnou Alžbětou II. velmi intenzívní vztah. Během svého dlouhého vládnutí navštívila zemi celkem pětkrát. Poprvé se tak oficiálně stalo v roce 1965, takže dvacet let po skončení druhé světové války. Tehdy strávila celých jedenáct dní v zemi bývalého úhlavního nepřítele, který stál proti Britům ve dvou světových konfliktech.
Během své návštěvy si dokázala získat přízeň široké německé veřejnosti. Všude, kam přijela, ji vítaly tisíce lidí.
Pro tehdejší Západní Německo byla její přítomnost důležitým potvrzením, že po hrůzách druhé světové války, jejímž symbolem bylo mimo jiné bombardování britských měst německou Luftwaffe a naopak německých složkami Royal Air Force, se Německo definitivně vrátilo do řad mezinárodního společenství. První návštěva panovnice tak stála na začátku podobně těsného politického spojenectví mezi Spolkovou republikou a Spojeným královstvím, jaké už mělo Německo s Francií a Spojenými státy.
Zřejmě právě tato návštěva odstartovala obrovské nadšení i zájem o britskou královskou rodinu u německé veřejnosti. Všechny dávnější i čerstvější peripetie, s nimiž se musela britská královna ve svém nejbližším okolí vyrovnat, našly v Německu silnou odezvu. Ať už šlo o smrt princezny Diany či manželské krize jejích dětí, nejenom německý bulvár tato témata intenzívně pojednával. A možná s výjimkou případu Diany přitom stáli Němci vždy na straně Alžběty II.
Kořeny sahají do Německa
Čtěte také
V těchto situacích se ukazovalo, že ji mnozí tak trochu považovali za vlastní panovnici. Možná i proto, že ztělesňovala ctnosti, které byly v Německu v pomyslném žebříčku hodnot tradičně na prvních místech, jako byly smysl po plnění povinností, spolehlivost či služba vlasti. Koneckonců kořeny britského panovnického rodu sahají do Německa. Do roku 1917 se dnešní královský rod Windsorů jmenoval Sachsen-Coburg-Gotha. Své jméno pak musel změnit kvůli první světové válce, kdy se ocitly Londýn a Berlín na opačné straně bojiště.
Přesto přetrvávaly vazby britské královské rodiny do Německa i poté a nezabránily ani tomu, že někteří němečtí příbuzní sympatizovali a aktivně podporovali nacistický režim. Tato hypotéka pak mimo jiné ovlivnila i svatbu Alžběty s princem Filipem. Jeho sestry na ni nesměly přijet, protože jejich manželé, rovněž němečtí aristokraté, byli za války přesvědčenými nacisty.
Obzvlášť silné vazby měla Alžběta II. k nejlidnatější německé spolkové zemi, Severnímu Porýní-Vestfálsku. Důvodem je, že britská okupační správa stála kdysi po druhé světové válce u jejího zrodu. Britská královská rodina je dodnes považována za jejího patrona. Toto těsné pouto bude s velkou pravděpodobností pokračovat dál i díky promyšlené režii Alžběty II. Když totiž slavilo Severní Porýní-Vestfálsko v roce 2016 sedmdesáté výročí založení, britská panovnice s ohledem na své zdraví už na oslavy nedorazila. Poslala ovšem za sebe víc než adekvátní náhradu: mladé vévody z Cambridge, Williama a Kate, kteří dorazili i s dětmi. Tím úspěšně navázali na to, co několik desítek let předtím, v roce 1965, odstartovala právě královna Alžběta II.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Alžběta II. byla nádherný člověk. Její smrt mě velmi zasáhla, přiznává příbuzný hrabě Kinský
„Alžběta II. byla nádherný člověk a na druhou stranu vypadala stále neuvěřitelně vznešeně,“ vzpomíná František hrabě Kinský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
