Expert Řehák: Je možné minimalizovat počet mrtvých i ekonomické škody. Vládě se stále snažíme pomoci

Řehák si začátkem března, kdy na severu Itálie skončilo v karanténě 16 milionů lidí, vytvořil jednoduchý excelový soubor. Ten mu díky srovnání s jinými zeměmi pomohl předpovědět vývoj nákazy. S projekcí příštích týdnů, která mu v modelu vyšla, se obrátil na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).

Čtěte také

Konvalinka: Řežeme ránu pomalu a tupým nožem, aby to tolik nebolelo. Musíme víc dupnout na brzdu

„Měl jsem pocit, že bych to měl s někým sdílet. Když vidím něco, co indikuje, že by to mohl být velký průšvih a ostatní se tak nechovají, tak minimální moje povinnost je na to upozornit,“ vzpomíná současný ředitel pojišťovny Direkt.

Tehdejší pružná reakce vlády Řeháka překvapila, proč ale podobně rychle nereagovala i v létě? „Na konci května a v červnu byla úplně jiná atmosféra. Vyhnuli jsme se něčemu, co jsme ani nevěděli, jaké může mít dopady. Léto s nízkými čísly, jaká jsme měli, vedlo k obecně nižší ostražitosti vůči tomu, co koronavirus je a umí,“ soudí.

„Tehdy jsme promrhali čas na to, abychom nastavili systémy testování, trasování a karantény,“ dodává s tím, že přes léto se nepodařilo naplno a v celé republice rozjet projekt chytré karantény.

Přišel, ale neposlouchali ho

Řehák na přelomu srpna a září přišel s další predikcí dalšího vývoje, reakce vlády už ale byla jiná. „Chápal jsem, že situace je jiná, i proč vláda reaguje jinak. Jediné, co jsem mohl dělat, bylo trpělivě sdílet to, co vidím a co si myslím, že by se mělo dělat. Nemám žádnou páku ovlivnit to, co se děje v České republice ani nemám tuto ambici,“ uvádí.

Čtěte také

Bartoš: Pandemie se nedá řídit podle průzkumů. Lidé budou víc věřit vědcům než divokým tiskovkám

„Chvilku to trvalo, než jsme se sladili na tom, že to může být problém. Velká diskuze tehdy byla o smrtnosti, zda ten virus nezeslábl. Z dat ovšem vyplývalo, že více než polovina poklesu smrtnosti byla způsobena tím, že v létě se nakazilo mnohem více mladých než na jaře,“ popisuje.

Podle Řeháka je třeba zavést komplexní systém kontrol, postihů i pozitivní motivace. Zásadní problém přitom vidí v nekonzistentní komunikaci:

„Vyžaduje to konzistentní, pozitivně orientovanou komunikaci. Ne ve smyslu, že by se lakovaly věci na růžovo, ale řízení očekávání. Velmi často se děje, že se zvedne očekávání rozvolňování, ale pak se to zase zatáhne. To je jeden z faktorů, který vede k frustraci,“ upozorňuje.

Čtěte také

Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby

Současně prý klesá ochota expertů nabízet vládě pomocnou ruku, většina lidí z jeho okolí, kteří se zapojili na jaře a na podzim, to ale nevzdává a pořád se snaží pomoci. 

„Ve finále to není o tom, kdo má pravdu, ale jestli tu bude umírat hodně lidí, nebo budeme počítat miliardové ztráty na ekonomice. A paradoxní je, že tyto dvě proměnné nejsou proti sobě. Není to tak, že vyměňujeme životy za peníze. Existuje bod vybalancování opatření, který minimalizuje počet mrtvých a ekonomické škody. K němu je ale velmi těžké se dostat,“ zdůrazňuje Řehák.

Jak vidí další vývoj? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.