Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám
Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.
Klíčem k diskusi o politice ve škole musí být podle Hazlbauera bezpečné a otevřené prostředí. V něm se může dařit i jinak průměrně či podprůměrně prospívajícím studentům.
„Jde nám o lepší demokracii v České republice, ale nechodíme do škol indoktrinovat. Demokracie ale stojí na určitých hodnotách a ty se snažíme do škol přinášet,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát.
„Každý chce, aby děti byly ve škole v bezpečí. Ale není to jen fyzické bezpečí, ale i psychické – že se dítě dobře cítí v kolektivu, že tam může být sám sebou a dostatečně se projevovat,“ přibližuje.
Jeho centrum se snaží, aby kultura ve školách byla pro děti přívětivá, otevřená a partnerská.
Čtěte také
„Kde jinde než ve škole se máme naučit, že nejde o to někoho překřičet. Ale že jsou oblasti, kde se neshodujeme. A je to v pohodě, ustojíme to, nejsme kvůli tomu horší kamarádi nebo spolužáci,“ říká a doplňuje:
„To všechno je potřeba trénovat. Ne každý si to přinese z rodiny. Domluvit se ve skupině 30 lidé je mnohem složitější.“
Centrum pro demokratické učení proto nabízí konzultace, semináře nebo školení pro sborovny. V Česku ale fungují i další organizace, které nabízejí rozvoj občanského vzdělávání.
„Někteří ředitelé chtějí pomoc se strategickou vizí pro celou školu. Někde potřebují poradit vyučující, kteří vedou žákovské parlamenty, když nefungují,“ osvětluje svou nabídku Hazlbauer.
Základem je Ústava
Přínos diskusí v hodinách vidí i Milan Hrubeš, vedoucí Katedry politologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové.
„V rodině slyší děti víceméně jednostranné názory. Mnozí učitelé a učitelky se proto obávají konfrontace. Když se probírá téma, na které jsou rodiče citliví, může to dojít do extrému. Proto doporučujeme obracet se k Ústavě jako konsensuálnímu dokumentu,“ doplňuje Milan Hrubeš, vedoucí Katedry politologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde najít základní hodnotové ukotvení.
„Důležité je kritické myšlení, respekt, tolerance, ochota poslouchat druhého a přemýšlet, co říká. Dnes to zní nepředstavitelně, když si vyslechnete média, diskuse politiků, ale koneckonců i expertů. Bavit se spolu, přijmout to, co říká druhá strana a reagovat na to, se v těchto případech jeví jako problematické,“ netěší Hrubeše.
Jak ve škole podporovat aktivní občanství s cílem ovlivňovat své okolí? Jakým způsobem mluvit o tématech, která rozdělují společnost? A o čem vypovídají výsledky studentských voleb? Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku.
Související
-
V lese, bez mobilu a s novými lidmi? Na „adapťácích“ se děti učí důvěřovat si, míní lektorka
Jak vypadají takzvané harmonizační kurzy? V podcastu Reparát odpovídá instruktorka Světlana Vaštová z Nadačního fondu dobrodružné výchovy v přírodě.
-
Lektor: Děti by se o LGBTQ+ rozmanitosti měly dozvídat už od školky. Všichni máme předsudky
Ve školách se LGBTQ+ lidé setkávají s pocity nepřátelství, ponížení a pokoření. Jak to napravit? Poslechněte si podcast Reparát s expertem Alešem Rumpelem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.