Experiment s vikvovitými rostlinami má zachránit Amazonii. Musí se ale zapojit domorodci
V Brazilské části Amazonie se chystá projekt znovuzalesňování pralesa prostřednictvím poměrně nové metody MUVUCA. Nové stromy tak vyrostou na ploše o rozloze třiceti tisíc fotbalových hřišť. Porost by měl být nejen zdravý a odolný, ale také velice rozmanitý.
Metoda MUVUCA, která byla pro plán obnovení části pralesa zvolena, spočívá v plošném výsevu více než dvou set původních druhů rostlin. Podle studie z roku 2014 by se mělo uchytit až 90 procent semen. Úkol naklíčit semena jednotlivých původních druhů přitom spočívá na bedrech místních obyvatel a domorodců, kteří by tak měli své úsilí obrátit od zbytečného kácení lesa k cílené obnově přírodního bohatství.
Když vytvoříte dostatečně velkou plochu, která v sobě zahrnuje nebo propojuje ty zbývající fragmenty, tak vlastně vytvoříte podmínky, aby tam další druhy přicházely přirozenými procesy.Jan Frouz
Jan Frouz, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, vysvětluje, že v dané technologii je kladen důraz na vikvovité rostliny, které fixují dusík. „To je v podstatě dobrá myšlenka. Pokud by se ale uchytily jenom tyto rostliny, může se běh subscese hodně posunout a výsledný les by se pak lišil od toho původního,“ říká.
Podle Conservation International, americké neziskové organizace, která celý projekt vede, jde o pečlivě kontrolovaný experiment. Ten má ukázat, jak obnovovat tropické lesy ve velkém měřítku prostřednictvím co nejmenších nákladů.
Na celkové rozloze 70 tisíc akrů, má během příštích šesti let začít růst přes 70 milionů stromů. Nový porost by měl mimo jiné pomoci také v boji proti globálnímu oteplování. Na rozmanitosti nově vzrostlé flóry a rozloze obnoveného lesa závisí i to, jací živočichové v lese žijí. Jan Frouz připomíná amazonské pokusy, jejichž výsledky prokázaly, že pekariové – tradiční obyvatelé jihoamerického kontinentu – se usazují pouze ve fragmentech lesa o dostatečné ploše.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.