Existoval ve skutečnosti příběh z filmu Vyšší princip?

22. červen 2020

Film Vyšší princip zhlédly od premiéry v roce 1960 miliony diváků. Klíčová věta, kdy vyučující profesor na gymnáziu konstatuje, že „vražda na tyranu není zločinem“, je poselstvím.

Čtěte také

Povídku, která se stala předlohou filmu, napsal spisovatel Jan Drda. Děj umístil do gymnázia v Příbrami, obětí se stal uznávaný ředitel školy Josef Lukeš. Právě toto gymnázium Drda sám vystudoval, i když příběh filmu se od tehdejší reality liší. Skutečný příběh, kdy je nacisty odveden nejen gymnaziální profesor, ale i studenti a skončili na popravišti, je ale trochu jiný.

Jan Drda kantora popisuje slovy: „V neohrabaných, špatně žehlených šatech venkovského střihu, obličej zdolíčkovatělý obrovskými jizvami po černých neštovicích, s aktovkou věčně zatěžklou klasiky, z nichž citoval dlouhé odstavce opojen krásou textu a zapomínaje na svůj krákoravý hlas… ,Vyšší princip´ mu žáci říkali hned třetího dne, jakmile prožili pár čtvrthodinek jeho nadšených výkladů v hodinách latiny a řečtiny, a tento přídomek za krátký čas překryl jeho občanské jméno.“

Nepřítel musel být šizen...

Ovšem atmosféra tehdejšího života v protektorátu je zde vystižena zcela věrohodně.

Čtěte také

A jak uvádí historik Jiří Doležal v knize Česká kultura za protektorátu: „Životní praxe české společnosti za 2. světové války vedla jednotlivce k vyčkávání, přetvářce a pokrytectví. Krádež materiálu v továrně nebyla krádeží a pravda nebyla ctěna, neboť nepřítel musel být obelháván a šizen. Základní etické normy tak byly zpochybněny. Učitel byl nucen přizpůsobovat výklad učiva daným poměrům.“

A právě do této atmosféry je zasazen učitel, gymnaziální profesor, který věren svým předmětům klasické filologie, je zosobněním mravního principu.

Skutečná osobnost?

Host pořadu historik Vojtěch Kyncl ke srovnání filmu a skutečností konstatuje: „Jan Drda vycházel ze skutečné osobnosti Lukeše, který do města přišel v roce 1939 a stal se vzápětí uznávanou autoritou. Od počátku okupace postupoval tak, že se nepodroboval nacistickým pokynům. Například odmítl z knihovny vyřadit knihy ,rasově´ nevhodných autorů. A k tomu bylo třeba velké odvahy.“

Dodává: „Shodné pro povídku, film a skutečné události jsou nejenom dobová atmosféra, samotná událost, ale dvě hlavní postavy: ředitel gymnázia a student.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik  Vojtěch Kyncl.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.