Evropa se musí stát republikou se stejným základním platem pro všechny, říká politoložka

„V Maastrichtské smlouvě stojí, že Evropská unie je unií občanů a unií států. Ale ve skutečnosti je pouze unií států, protože o všem rozhoduje Evropská rada,“ míní akademička z Dunajské univerzity v rakouské Křemži. 

Čtěte také

Iva Pekárková: Proč lidi kazí demokracii?

Jako příklad uvádí nedávnou volbu nové předsedkyně Evropské komise, kterou se z vůle národních států stala Ursula von der Leyenová – a nikoli některý z tzv. spitzenkandidátů, tedy lídrů stran kandidujících do Evropského parlamentu.

Nezbytnou podmínkou demokracie prý je, aby si všichni občané byli rovni před zákonem. Společně pak vytvářejí republiku. Občané členských států Evropské unie sice zároveň mají i unijní občanství, to jim ale garantuje stejná práva jen jako spotřebitelům.

„Ovšem nejsme si rovni ve volbách, daních a v přístupu k sociálním právům,“ upozorňuje autorka knihy Proč se Evropa musí stát republikou!

My, občané Evropy, musíme vyjednat politický projekt, na kterém se nedá vydělat. Tedy ne nic materiálního, ale podpoříme tím svobodu, demokracii a pluralismus. A to není málo.
Ulrike Guérotová

Kdo to zaplatí?

Guéretová vysvětluje, že na nedostatek evropské demokracie už dnes doplácíme – nikoli penězi, ale vzestupem populismu a nacionalismu. „Státy, kterým bylo (v důsledku krize eura) odebráno sociální jádro, se nafoukly národovectvím jako horkým vzduchem,“ tvrdí.

Čtěte také

Bavíme se příliš mnoho o Evropské unii a příliš málo o Evropě, konstatuje Václav Cílek

Oceňuje, že von der Leyenová ve svém prvním projevu před europoslanci mluvila o zavedení evropského sociálního pojištění, pojištění v nezaměstnanosti nebo evropského základního příjmu.

„Pokud se to všechno uskuteční, bude to výborné. Pak přestanou řeči o líných Řecích nebo reforem neschopných Francouzích. Všichni budou mít stejný základní plat i příspěvek v nezaměstnanosti. To považuji za velmi důležité,“ podotýká.

80 % Němců si podle studie Nadace Friedricha Eberta myslí, že krize v Evropě je sociální. A že je třeba více sociální rovnosti.
Ulrike Guéretová

Proč by ale například němečtí občané dopláceli na chudé státy, aby jejich obyvatelé měli stejné dávky v nezaměstnanosti jako v Německu? „Jeden trh, jedna měna a jedna demokracie. Společný trh a měnu už máme, teď je na řadě demokracie,“ reaguje Guéretová.

Čtěte také

Evropská unie by měla podpořit východoevropské liberály proti Orbánům a Putinům, vyzývá Economist

Připouští, že ke zrovnoprávnění evropských občanů nemůže dojít hned – vždyť i ve sjednoceném německu stále existují rozdíly mezi východem a západem.

Považuje ho ale za reálné – zprvu v rámci eurozóny, což následně bude motivovat k přijetí společné evropské měny i další země.

Do roku 2024 je podle ní třeba si jako cíl stanovit dosažení rovnosti sociálních práv evropských občanů. „Mohli bychom se například dohodnout, že od roku 2030 budou mít občané Unie i evropské číslo sociálního pojištění – ale platilo by to jen pro ty, kdo se narodí po 1. lednu 2030. Současné generace by dožily ve svých národních systémech. Pak bychom měli evropskou republiku do roku 2050,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Interview Plus. S Ulrike Guérot mluvila Lída Rakušanová.