Česká společnost není na nepodmíněný základní příjem připravena, tvrdí prognostik Potůček

19. únor 2016

Základní nepodmíněný příjem: termín, který se pomalu stěhuje z filozofických traktátů, aspoň experimentálně, do reality. Má to být jednotná dávka, která přinese základní živobytí každému obyvateli, bez ohledu na to, jestli pracuje, nebo ne.

V omezené míře ji zavádějí některá města v Nizozemsku, zvažuje ji Švýcarsko nebo Finsko. Podle části politiků může omezit byrokracii v sociálních dávkách, případně omezit chudobu. Odpůrci ale tvrdí, že v lidech zadusí motivaci pracovat.

„Základní nepodmíněný příjem je idea, která může potěšit každého,“ uvedl v pořadu Pro a proti vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Potůček.

Podle něj jde ale o utopický plán. „Je to podobná idea jako zavést království Boží na Zemi. Ideální, ale v zásadě nerealizovatelná.“

„Koncept je uplatnitelný v zemích, které jsou buď velmi chudé, nebo naopak velmi bohaté. Česká republika je někde uprostřed, takže to pro ni nepřichází do úvahy,“ soudí Potůček.

Ten připomněl, že Česká republika zkušenosti s variantou nepodmíněného příjmu má. „My jsme tady nepodmíněný základní příjem do roku 1995 měli, a to byly univerzální dětské přídavky. Ty byly vypláceny všem dětem, které neměly samostatnou možnost obživy.“

„Teď je to testovaný příspěvek, a zahrnuje spoustu nákladů ze strany uživatelů i státu na zjištění, kdo má nárok, a kdo ne,“ konstatoval Martin Potůček.


Potůček: „Česká společnost v tuto chvíli není na nepodmíněný příjem připravena, ve fázi divokého kapitalismu, v jaké se teď nalézáme, aby souhlasila s tím, dávat nepodmíněně všem.“

Martin Brabec z Centra globálních studií při Filozofickém ústavu Akademie věd připomněl jeden argument, který říká: pokud chcete dát lidem svobodu, dejte jim základní příjem.


Brabec: „Termín základní příjem neznamená, že musí plnit základní lidské potřeby. To slovíčko základní znamená, že to je příjem, se kterým můžete počítat... Základním příjmem stát ušetří i v oblasti sociálních dávek."

„Základní příjem by bezpochyby zvýšil svobodu občanů,“ tvrdí filozof.

Je ale důležité správně nastavit výši tohoto základního příjmu. „Byla by to částka, od které byste pak odečítali sociální výdaje,“ radí Brabec.

„Jestliže má tedy dnes někdo nárok na 6 tisíc ze sociální dávky, a dostával by základní příjem 2 tisíce, tak by sociální dávka byla už jen ve výši 4 tisíc. Základním příjmem tedy ušetříte i v rámci sociálních dávek.“

Název „základní příjem“ neznamená, že musí plnit základní lidské potřeby. „To slovíčko základní znamená, že to je příjem, se kterým můžete počítat,“ upozornil expert.

Mělo by zavedení základního příjmu vliv na motivaci k práci? „Ve Švýcarsku bude 5. června referendum o zavedení základního příjmu,“ říká filozof.

„Ve Švýcarsku se také dělaly průzkumy, které se občanů ptají, zda by přestali pracovat. Pouze dvě procenta dotazovaných by řekla, že by přestali. Ale co bylo zajímavé: skoro 50 % řeklo, že si myslí, že ostatní lidé by přestali pracovat,“ glosoval Martin Brabec.

autoři: tpa , oci
Spustit audio