Evropská unie by měla podpořit východoevropské liberály proti Orbánům a Putinům, vyzývá Economist

„Vážím si toho, že jste se dnes přišli postavit za demokracii, Na tenhle den do konce života nezapomenu,“ řeklna začátku projevu zakladatel spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář

Evropa se chystá oslavit 30 let od pádu komunismu. V pondělí 19. srpna si německá kancléřka Angela Merkelová připomene s maďarským autoritářským premiérem Viktorem Orbánem výročí mírového protestu na hranici mezi Maďarskem a Rakouskem, který pomohl strhnout železnou oponu.

Do značné míry bude mít celá akce groteskní ráz, poznamenává britský týdeník Economist.

Komediální prvek nachází ve skutečnosti, že šéfka německé vlády oslaví znovuzrození demokracie společně s politickým vůdcem, který systematicky demontuje demokratické instituce ve své zemi.

Je možné očekávat, že se v průběhu podzimu objeví řada komentářů, jejichž autoři budou litovat neúspěšného příslibu z roku 1989. Budou se pravděpodobně objevovat odkazy na nové evropské štěpení na východ a západ a sarkastické hodnocení předpovědi politologa Francise Fukuyamy, který v devadesátých letech mluvil o „konci dějin“ v podobě definitivního vítězství liberalismu.

Záběry z maďarské Šoproně, kde se Orbán a Merkelová setkají, ale nebudou vůči střední a východní Evropě tak úplně spravedlivé, i když je pravda, že demokracie a liberální hodnoty v regionu skutečně čelí útoku, uvádí Economist.

Východoevropské léto

Jeho sesterská ekonomická společnost Economist Intelligence Unit dokonce zjistila, že od roku 2006 se úroveň demokracie v oblasti zhoršila více než v kterékoli jiné části světa. I přesto se tam ale objevilo několik záblesků naděje, hlavně pak v posledních několika měsících.

Předehra tohoto „východoevropského léta“ přišla v březnu zvolením liberální protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou. Po nástupu do funkce se už stihla postavit za nezávislé soudnictví a veřejně kritizovala zneužívání moci premiérem Orbánem v sousedním Maďarsku.

Měsíc duben pak přinesl prezidentské volby v Severní Makedonii, z nichž nacionalisté odešli poraženi sociálními demokraty, kteří vyřešili dlouhodobý spor s Řeckem o název země. Připravili tak cestu pro členství své vlasti v Evropské unii.

V květnu zvítězili proevropští umírnění kandidáti v lotyšských a litevských prezidentských volbách, zatímco v červnu při opakovaném hlasování zvítězil a do křesla istanbulského starosty zamířil kandidát, který se postavil proti autoritářskému stylu vládnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Liberálové potřebují pomoc

Economist připomíná i dění v České republice, kde lidé protestovali na největších demonstracích od pádu komunismu. Důvodem bylo obvinění předsedy vlády Andreje Babiše z podvodu a jmenování kontroverzní ministryně spravedlnosti. A protesty se odehrály také v Moldavsku, kde koalice vystupující proti oligarchům definitivně svrhla režim pod silným vlivem mocného politika a podnikatele Vlada Plahotniuca.

V ulicích Gruzie pokračují lidé v protestech proti nekončící částečné okupaci země Ruskem. V Rumunsku zase lidé v červenci demonstrovali kvůli údajné neschopnosti policie a v Bulharsku proti úplatkářství v justici.

Vítězství v ukrajinských parlamentních volbách znamenalo zisk největší většiny hlasů voličů v postkomunistické historii země pro stranu nového prezidenta Volodymyra Zelenského. Je to bývalý komik, který slíbil vyřešit korupci a ukotvit zemi na Západě.

Ve středobodu dění pak zůstává Rusko v čele s hlavním městem Moskvou. Tisíce lidí opakovaně demonstrují v ulicích navzdory hrozbě bití a uvěznění. Jejich cílem je právo opozice na existenci a plnohodnotnou činnost, popisuje Economist. Jednou z hlavních osobností ruské opozice je protikorupční aktivista Ljubov Sobolová.

Ženy jsou ostatně stále častěji nositelkami vzdoru proti mocným vládcům. Patří sem nejen Ruska Sobolová a Slovenka Čaputová, ale také opozičnice Canan Kaftancıoğluová v Turecku, bojovnice proti korupci Laura Kövesiová v Rumunsku nebo politička a feministka Barbara Nowacká v Polsku. Kövesiová má dokonce obsadit novou funkci unijního prokurátora, Nowacká pak vede polské ženy v boji proti konzervativní sociální reformě.

Ve východní a střední Evropě se nejedná přímo o nový rok 1989. Demonstranti v ulicích si ale zaslouží podporu Západu, kde o regionu stále panuje mnoho předsudků. Pokud Evropská unie za něco stojí, lidi s liberálními postoji v oblasti střední a východní Evropy podpoří v boji proti Orbánům, Erdoganům a Putinům všeho druhu, vybízí britský týdeník Economist.

Spustit audio

Související