Evropa přestává být v řešení migrace naivní, myslí si politolog Hloušek
Evropská unie nejdřív tvrdila, že po útoku Hamásu na Izrael zastaví svou finanční pomoc, teď otáčí. „Na druhou stranu asi bychom nedokázali připustit, že by zůstali bez zahraniční pomoci. Gaza není ekonomicky soběstačná, a kdybychom je ponechali sobě samým, dřív nebo později zahynou,“ tvrdí politolog a proděkan Vít Hloušek. „Případně by došlo k masivní migraci do Egypta a dalších arabských zemí, což nechceme ani my, ani oni.“
„Okolní arabské státy Palestince tak moc rády nemají – používají je jako kartu a jen když se jim to hodí. Tato situace tak nemá žádné dobré řešení – to myslím dlouhodobě.“
Čtěte také
„Pokud jde o tuto aktuální agresi, tak dává smysl tyto finanční prostředky stopnout: dokud nepřestane Hamás bojovat a dokud se to nezačne řešit jiným způsobem,“ doplňuje politolog a proděkan pro výzkum a doktorské studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Evropa totiž podle Hlouška de facto přiznává, že neumí prostředky, které tam posílá, řádně kontrolovat. „Přitom víme, že velká část peněz jde na účely, na které není určena, a to včetně přímé podpory Hamásu a jejich teroristických aktivit. Ale dokud nebudeme schopni kontrolu provést, nic se nezmění.“
„Kritika vůči EU přichází občas dokonce i ze strany Palestinců, kteří nejsou napojeni na terorismus a jiné paramilitární způsoby boje a kteří by opravdu chtěli distribuovat pomoc potřebným, tedy civilnímu obyvatelstvu. Úplně upřímně – pokud tam nebude nějaká silná správa, palestinská administrativa, která by to hlídala, tak my to zvnějšku těžko dokážeme.“
Protesty v Evropě?
Hloušek si samozřejmě všímá i palestinských protestů, které se začaly objevovat v Evropě, jsou ale podle něj spíš vlažné.
Čtěte také
„Ale je to i tak, že když to Hamás přežene – a tentokrát to opravdu přehnal –, tak jeho podpora zas není tak vysoká. To, že se uskuteční někde nějaké propalestinské manifestace volající po zabíjení Židů, to se bohužel děje. Ale když je srovnáme s nedávnými protesty po zvýšení napětí v Pásmu Gazy, případně po některých izraelských akcích v minulosti, tak tehdy byly daleko masovější.“
Protestují ale lidé ve druhé třetí generaci, kterým Evropa pomohla po jejich emigraci. Tohle podceňovat také není dobré řešení, tvrdí. „To je ale něco, co západoevropské společnosti s početnými muslimskými menšinami neumí dlouhodobě řešit – a žádné lehké řešení ani není.“
„Nezbývá než spoléhat na to, že evropské policejní složky dokážou pochytat ty, kteří by přešli k teroristickým metodám boje, a že se je zároveň bude dařit integrovat – vzděláváním, zapojením do ekonomiky a nejen to. Představa, že to dokážeme vyřešit během několika let jedním systémovým politickým opatřením, to se obávám, že možné asi není,“ tvrdí politolog.
Migrace z arabských zemí?
Přitom tady byli politici, kteří na začátku migrací vždy upozorňovali na riziko spojené s muslimskými migranty. „To se ukázalo, že nebyl dobrý krok, ale už ho zpátky nevrátíme,“ přitaká politolog.
Čtěte také
„A nepodaří se ani představa, že se jich ,zbavíme‘. Můžeme samozřejmě migraci regulovat – a dělá to už Francie, Španělsko, Itálie a další,“ vypočítává. „Musíme ale počítat s tím, že jsou součástí naší společnosti, velmi problematickou, ne úplně dobře integrovanou, ale tak to je,“ doplňuje.
Spíš než se někoho zbavovat je podle politologa lepší cestou připustit, že to byl omyl a také se z něj poučit.
„K této reflexi dochází, ale poměrně pozvolna. Pokud pak jde o reflexi ze strany politických elit, tak západoevropská pravice – a nemyslím krajní pravici, ale mainstreamové strany typu CDU/CSU a další liberálové například v Holandsku – teď začíná nově přemýšlet o migrační politice.“
„Opustili jednoduchou taktiku, podle které potřebujeme nové přistěhovalce a je nám celkem jedno, odkud přicházejí. Ke stejné reflexi ale zatím nedospěla evropská levice – svým způsobem je to pochopitelné, protože oni až příliš vsadili na arabské migranty a vstřícnou politiku vůči komukoli.“
Čtěte také
„Nicméně si myslím, že Evropa přestává být naivní, a to i když se podíváte na kroky jednotlivých evropských vlád. To ještě neznamená, že máme úplně dobře vytvořené konkrétní nástroje, abychom měli migrace opravdu pod kontrolou – tedy to, kdo k nám přichází a co tady pak i dělá.“
Chytit za nos by se tak měla podle Hlouška evropská levice. „Levice vedená svými obecnými ideály, která přestala brát ohled na to, že existují i nějaké kulturní rozdíly. Protože není úplně jednoduché udělat z každého občana, a to tím, že někomu dáme občanství a on se zároveň začne jako občan chovat.“
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Migranti se v Británii rozprostřou, Syřanů je tu zhruba tolik co Čechů, popisuje český manažer
Český manažer působící v Londýně Matouš Michněvič vysvětluje, že tamní společnost je postavená na migraci a migranty potřebuje pro svůj ekonomický růst – stejně jako Česko.
-
Rychle, levně, bezohledně. Trendy ve fast fashion vybírají algoritmy, oblečení šijí migranti i děti
Rychlá móda, fast fashion. Uleví peněžence, uškodí přírodě. Navíc - věděli jste, kdo a kde tohle oblečení šije?
-
Už žádné povinné kvóty. Česko teď bude bezpečnější, hájí Rakušan dohodu o migraci
„Nejsou relokace a jako postižená země neplatíme nic do solidárního rozpočtu. Opravdu nevím, co lepšího šlo vyjednat,“ odmítá kritiku opozice ministr vnitra.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.