Eva Turnová: Velká sestra Lily

Přijela jsem sociálně vyždímaná. Lily seděla za psacím stolem a dojídala mrtvé zvíře z KFC.„Zvu tě na oběd ze slevomatu,“ řekla s plnou pusou.
„Ne, díky, nesnáším junk food.“
„Aha, ale necháš mě to tu ještě strávit?“

Čtěte také

Eva Turnová: Česká ruleta

Lily nakonec strávila v mé garsonce ještě čtrnáct dní, během kterých totálně opředla můj svět, nabarvila si vlasy stejnou Henou, rozešla se s Pejčochem a stala se častým hostem mých oblíbených lokálů, kde mě brzy přestali mít rádi, jelikož neustále vyžadovala bakelitový take away.

Když trvala na tom, abych zrušila svou vernisáž, protože koupila přes slevomat romantickou večeři pro dvě osoby, špitla jsem: „Znáš tu povídku od Leacocka? Jak si host na návštěvě prohlíží alba fotek a hostitelé mu nosí další a další fotky,  další šálky čaje, až jim tam nakonec zemře?“

Čtěte také

Eva Turnová: Přikázané uvolnění

„No vidíš, fotky! Dones ňáký fotky, ať se líp poznáme! A místo čaje budeme pít colu, aby to s tebou neseklo,“ řekla Lily a odklikla za mě odpověď, že se nezúčastním zítřejšího autorského čtení Petry Hůlové, protože koliduje s výhodnou lymfodrenáží.

Nemůžu se přece nechat zhltnout jako twister.
„Co si dát pauzu?“ navrhuju.
„A co bys dělala? Lidi, co si takhle rozumějí, maj bejt furt spolu. Kam jdeš dneska večer?“
„Do divadla na Orwella, ale je vyprodáno!“

3 věci

Když jsem dorazila na představení, Velká sestra Lily už na mě mávala z přístavku. Hra byla o tajemné místnosti 101, což je prostor, kam může člověk odložit věci, které ho tíží, a tak se jich postupně zbavit.

Eva Turnová|foto:Karel Šanda, Empresa Media / Profimedia

Po skončení divadla to rozseknu. „Pojď, napíšem si na papírek každá tři věci, které jsou pro nás zátěž. Já začnu, jo?“ 
Na mém papírku stálo: slevomat, KFC, Lily.

Lily se vypařila. Za týden jsem našla na lednici zprávu připevněnou magnetem hranolek. „Ode dneška nejsem Lily, ale Evelína. Stálo mě to pěknej balík. A na usmířenou jsem nám koupila na slevomolu voucher do Mekáče.“

Fakt díky, Pejčochu!