Iva Pekárková: O boxparkifikaci Londýna
Víte, co je to Boxpark? Podle Rogera Wadea, který přišel s nápadem otevřít Boxpark v Shoreditchi, londýnské čtvrti proslulé rušným nočním životem, je Boxpark „první skládací nákupní centrum na světě“.
Ten shoreditchský sestává ze 60 recyklovaných přepravních kontejnerů, 40 v přízemí a 20 v patře. Byl otevřen v roce 2011 za skeptického přihlížení mnohého Londýňana, ale uchytil se překvapivě rychle.
Čtěte také
Původně měl na místě setrvat jen 5 let, ale přes několik developerských pokusů získat povolení k jeho rozmontování funguje dodnes. Ročně vynáší kolem 80 milionů liber (tedy víc než 2 miliardy Kč).
Koncept Boxparku samozřejmě není tak inovativní, jak tvrdí jeho „vynálezce“. Velmi se podobá gastronomickým tržnicím, jaké najdete třeba v Asii. Liší se od nich jen tím, že nesestává ze stánků, ale kontejnerů, a taky cenami – bývají překvapivě vysoké.
Návštěvníci jsou ale nadšení: když do Boxparku dorazí parta kamarádů s různými chutěmi, každý si koupí občerstvení u jiného stánku a pak můžou společně sedět u stolu.
Čtěte také
Pět let po otevření shoreditchského Boxparku, v roce 2016, byl otevřen další, croydonský. Na rozdíl od toho prvního je zastřešený, přišlo se totiž na to, že návštěvnost shoreditchského Boxparku klesá v zimě a při špatném počasí. Boxpark Croydon je téměř dvakrát tak velký jako ten shoreditchský, pyšní se 96 kontejnery.
Ani nemusím říkat, že slovo „box“ v Boxparcích neznamená „boxovat“, ale „bedna“, zmíněný kontejner. To ale neznamená, že v něm nemůžete sledovat boxerský zápas.
Boxparky, kterých mezitím v Anglii vyrostlo několik, se totiž staly jakýmisi obřími hospodami, ve kterých můžete na gigantických obrazovkách sledovat sporty všeho druhu.
„Online život“ lidi nutí vyhledávat společnost
Na letošním mistrovství světa ve fotbale Boxparky královsky vydělaly. Neuvěřitelné množství fanoušků totiž toužilo popíjet pivo na stojáka obklopeni šílícím davem a ničit si krční páteř zíráním na obrazovku vysoko nad hlavou.
Croydonský Boxpark má kapacitu 2000 návštěvníků, ale i tak se lístky na mač Anglie s Argentinou prodaly dlouho před zápasem. Ano, abyste hemžení na obrazovce mohli sledovat v Boxparku, museli jste si koupit lístek, a ten stál až 50 liber (skoro 1500 Kč).
O téhle proměně prostoru, kam obyčejně můžete chodit bez placení, v místo, kam vás bez lístku nepustí, dnes Londýňané mluví jako o „boxparkifikaci“.
Mnohým nepřipadá fér chtít po fanoušcích, aby platili vstupné, jen aby si v Boxparku směli koupit pár předražených piv. Ale správa Boxparků se brání: kdyby byl vstup volný, zájemci by se dovnitř prostě nevešli. I tak bylo třeba posílit ochranku.
V posledních pár letech zájem o podniky typu Boxparků výrazně vzrostl. Můžete v nich strávit večer obklopeni davem lidí, a přitom v anonymitě. A to prý lidem zvyklým trávit půl života online ohromně vyhovuje.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
