Eva Turnová: Communist Party

17. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy komunismus
0:00
/
0:00

V létě roku 1989 se našemu anglickému lektorovi na filozofické fakultě povedlo zorganizovat výměnný zájezd se studenty z Británie.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Můj anglický protějšek byla studentka práv, funkcionářka konzervativní strany Julia Money; tělnatá rozmazlená pravičačka žijící v londýnské čtvrti pro vyšší střední třídu. Její představu, že občané Československa jsou všichni do jednoho komunisti, se mi nepodařilo jí vymluvit.

Čtěte také

Brala mě na velkolepé párty, které se konaly na střechách luxusních vil s bazény, kde se všichni radovali ze zavedení „poll tax“. 

„Co to je?“ zajímalo mě.

„Daň z hlavy. Ať už obývá dům jeden boháč, nebo deset Pákistánců, každý zaplatí stejně. Cool nápad, ne?“

Strašně cool nápad, který stál o rok později Margaret Thatcherovou premiérské křeslo. Mejdany byly dost vyhrocené, chvílemi se i hajlovalo, místo „black“ všichni nazývali černochy „negroes“. Už mě to nebavilo, a tak jsem se zavřela ve svém pokojíku, začetla se do Spolčení hlupců a ven jsem vycházela jen v nejnutnějších případech.

Jako blond bitch

„Kdyby sis chtěla vyprat, tak program začíná písmenem ‚C‘ jako communist, to zvládneš, ne?“ řekla Julia. Byla to její poslední věta. Druhý den jsem se sbalila a odjela s kufrem na Trafalgar Square. Prostě budu do konce zájezdu někde pinglovat. 

Čtěte také

Prošla jsem všechny restaurace v okolí, ale všude měli plno. Nakonec jsem narazila na inzerát, že hostinec Waggon and Horses na konci Oxford Road hledá obsluhu.

„Nesmíte pracovat. Na vízu v pase máte napsáno ‚work prohibited‘,“ řekl jeden z postarších majitelů.

„Než na to přijdou, budu zpátky v Praze.“ 

„Ale budete tu dělat všechno.“

„OK.“ Dostala jsem komůrku, kterou jsem sdílela s vlčákem. 

Vstávala jsem každý den ve čtyři, celý den obsluhovala a ještě prodávala v přidružené trafice. Zakrátko jsem si vydělala docela dost peněz a vrátila se domů.

Pár týdnů na to přijela Julia Money do Prahy návštěvu opětovat. „Tak co, vezmeš mě na komoušskou párty? Chtěla bych si tu někoho nabrnknout. Odbarvila jsem se a naučila se jednu větu v češtině: Kdó chcé spat s Angličánkou?“

Čtěte také

„Dneska je zrovna super párty v centru, pěkně se oblíkni,“ řekla jsem.

Na Václaváku se totiž právě konala nepovolená demonstrace k výročí 28. října. Než se Julie stačila vzpamatovat, kluci v uniformách nás natlačili do Vodičkovy ulice a tu zablokovali. Stáli jsme tam několik hodin, všichni promočení od vodních děl včetně bledé Julie na jehlách se splihlými vlasy. 

Nakonec jsme vykličkovali pasáží, Julia ze zoufalství vykřikla „kdó chcé spat s Angličánkou“ a hned slízla jednu obuškem. Doma jsme si oddechly.

„Kdyby sis chtěla něco přemáchnout v pračce, tak klidně. Program ‚B‘ – jako ‚blond bitch‘“.

Autorka je spisovatelka a rockerka

autor: Eva Turnová
Spustit audio