Byt, práce, partner a až pak dítě? Stárneme odspodu a věková struktura má tvar urny, říká demografka

S kumulujícími se krizemi mladí lidé v průzkumech zmiňují, že podmínky v Česku jim neumožňují usadit se a plánovat. „Mluví o rostoucích nákladech na život v kombinaci s jednou z nejhorších krizí bydlení. Nemají jistotu, že budou moci zůstat na jednom místě a vytvářet domov, nebo že se stabilizují a budou mít dobré pracovní podmínky,“ souhlasí s ní šéfredaktorka serveru Page Not Found Apolena Rychlíková.

Kocourková přiznává, že sama měla v roce 2002 při narození dcery horší podmínky než dnešní rodiče, zato ale pozitivnější vizi budoucnosti po období utahování opasků a ekonomických těžkostí v 90. letech. 

Čtěte také

iROZHLAS

Došly děti, všude a všem. Česko není v propadu porodnosti samo, krize je v celém bohatém světě

„Věřili jsme, že se to zlepší, že směřujeme na Západ. Neměli jsme obavy z budoucnosti a mohli jsme realizovat své reprodukční plány. Takže podmínky z hlediska rodinné politiky se výrazně zlepšily, ale ostatní kontext se změnil a zhoršil, což teď na mladé lidi dopadá,“ vysvětluje.

S tím souhlasí i publicista David Klimeš. „Rodičovský příspěvek se zvyšuje, kapacity školek jsou – ale je tu nejistota, ne jenom riziko. Mám se bát, že bude válka, že nepřežijeme covid, mám mít klimatický žal, mám se bát ultrapravice, nebo ultralevice? To jsou věci, které je těžké přeměnit jen na riziko a říct si: Možná je to trochu riskantní, ale já ty děti chci, tak je budu mít,“ poukazuje.

Čtěte také

Demografka: Dítě je dnes pečlivě připravený projekt. Jenže po třicítce se do života integruje hůř

Současně došlo v posledních letech k rozvoji asistované reprodukce, což ovšem vede k iluzi, že demografii zachrání technologie.

„Sociální média v nás posilují dojem, že můžete mít vše, stačí to jen správně načasovat, až budete dokonale připravení. A je zde technologie, která vám k tomu pomůže. To je také riziko, které jsme neznali,“ doplňuje Kocourková a srovnává:

„Mít zajištěné bydlení, auto, jistý příjem, aby byl člověk na dítě připravený i psychicky, měl správného partnera. Dítě už je jen třešnička na dortu. Kdežto my jsme dítě integrovali do našeho profesního růstu a nemuseli jsme mít všechny tyto prerekvizity splněné.“ 

Stárneme. Ale neřešíme to

Demografie sice společnosti poskytuje údaje a předpovědi, česká politická scéna ale na tyto informace příliš nereaguje, připomíná Kocourková. „Politici na to často neslyší a nereflektují to. Raději se zaměřují na krátkodobé záležitosti, ty dlouhodobé jim nepřinášejí bezprostřední body,“ konstatuje.

Problémy se místo toho obvykle začínají řešit, až když nastanou, což se týkalo například období malého babyboomu okolo roku 2008, kdy bylo jasné, že je potřeba více míst ve školkách.

Čtěte také

Pokud péči o stárnoucí populaci necháme na rodinách, čekají nás ekonomické problémy, varuje Horecký

Naopak nynější klesající porodnost dále prohlubuje problém demografického stárnutí, tím spíš, pokud bude pokles rychlejší, než demografové ještě před dvěma třemi lety předpokládali. 

„Říkáme tomu stárnutí odspodu věkové pyramidy. Označujeme to jako regresivní věkovou strukturu, ale často to budí dojem jakési urny,“ vysvětluje.

Experti dnes upozorňují, že v příštích letech bude třeba začít zvyšovat kapacity ve zdravotnictví, zejména lůžek následné péče pro starší 80 let. „Jsem zvědavá, jestli na to politici včas zareagují. Reakce, pokud je nějaká, tak je velmi pomalá. A myslím, že na tohle v budoucnu doplatíme,“ naznačuje Kocourková.

Největší obavy má z financování jednotlivých systémů, například penzijního. Navyšování věku odchodu do důchodu považuje za nutnost, aby byla zachována mezigenerační spravedlnost. V rámci diskuzí o malé důchodové reformě už ale zapadlo, že lidé odcházející do důchodu budou mít penze nižší.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 24. ledna po 11. hodině a v neděli 25. ledna po 15.30.