Eva Turnová: Čip a Dejl ve vatě

7. duben 2023

Své knihy si ráda vydávám sama, je to pro mě intimní záležitost, kterou nesvěřím nikomu jinému. Jediné, co je pro mě otravné, je chození s velkým počtem zásilek na poštu. Jednak zabírám spoustu místa. A když se po hodině čekání dostanu na řadu, zjistí se, že objemnější balík neprotlačím pod plexisklem a celodenním razítkováním vyčerpaná úřednice si se mnou bude muset dát sraz na rozhraní jejího a mého území, převzít tašku a pak mi ji zase vrátit.

Nedávno jsem se vydala na poštu se čtyřiceti balíčky. Papírek s číslem devět mě navedl k postarší zaměstnankyni pošty s výčesem a dlouhými slepenými řasami. Jedním pohledem zmonitorovala můj arzenál, vyhodnotila situaci a řekla mi:

Čtěte také

„Přijďte si zítra, já to mezitím oštempluju a pak to vyrovnáme.“

Dala jsem jí tašku s balíčky, zálohu a jednu knížku jako pozornost. Ani ve snu mě nenapadlo, že si ji přečte.

Když jsem za ní druhý den přišla k okénku, hned spustila: „Je to výborný, úplně jako bych to psala já! Třeba... jak tam píšete vo tý výměně kapel, jo, tak já jako mladá poslouchala AC/DC, nosili jsme na krku řetězy, na nohách důchodky… a večer pěkně — frnk na dýzu.“

Prachy na dřevo

Čtěte také

Úřednice u vedlejší přepážky významně popotáhla nosem.

„A jak píšete o těch puberťákách, jak teď pořád jenom smažej na kompu, tak přesně — my zamlada hráli kanastu, žolíky, vadí nevadí a večer jsme natáhli jetý wranglerky a pěkně — frnk na Rokosku trsat.“

Řada sedících za mnou otráveně vzdychla.

Čtěte také

„A jak píšete, že všechno bude na čip, že ani na poštu se nebude muset chodit, tak víte, jak se na to těšim? Až nebudu nabízet bábám životní pojištění a prodávat blbý losy? Klidně to zabalím hned,“ vyštěkne paní hlasitě a demonstrativně mrskne s obálkami do kouta.

Přichází vedoucí.

„Co se to tu děje?“

„Ale tady klientka zvažuje naší životku, viďte?“ řekne úřednice změněným hlasem, vůbec se nezdá, že by to chtěla zabalit, naopak, otočí se na mě se strojeným úsměvem:

Eva Turnová

„Dáme stírací lůsek? Máme tady Prase v žitě, Super prase v žitě, Prachy na dřevo, Mega cash, Čip a Dejl ve vatě…“

„Tak mi dejte ty Prachy na dřevo,“ nechci zradit vrstevnici.

„Prachy na dřevo došly, dáme Čipa, vadí nevadí?“

„Nevadí,“ řekla jsem a frnk domů smažit na komp…

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio