Eva Turnová: Basa tvrdí muziku
V den nedávného výročí Anticharty jsem si povídala s kamarádem, signatářem Charty 77. Mluvili jsme o tom, jak jeden jediný okamžik může člověku změnit celý život, a taky o tom, jak každý tehdy prožíval čas strávený ve vězení jinak.
„Tak já byl zkraje rád, že mám denně teplý jídlo, a žena byla zase v klidu, že jsem jí věrnej. Hodně jsem cvičil, přečet jsem celou vězeňskou knihovničku, Rudou záři nad Kladnem jsem vyfasoval dokonce několikrát, až jsem rozpoznal, kolik se na knížce podílelo autorů.“
Čtěte také
„A kolik?“ vyzvídám.
„Tři. No ale to víš, zažíval jsem i děsivý chvíle, kdy se barákem ozývalo vytí vězňů odsouzenejch na smrt. A když jsem se vrátil domů, pro spoustu lidí jsem měl nálepku kriminálníka.“
Druhá šance
V rámci zákona o synchronicitě o pár dní později vytahuju ze své schránky dopis se srdíčkem. Stojí v něm:
Čtěte také
„Dobrej den paní Evo T., doufám, že se cítíte zdravě, aspoň toto Vám minimálně ze všeho nejvíc přeji. Píšu Vám z věznice Pankrác, tak Vám tím snad nekazím náladu a třeba i to zdraví.
Kradu, mám tedy šest let pauzu. A jsem osel, nejde mi pravopis. Nechci Vás urazit tím, kým jsem, ale co chci, je říct Vám, že Vás mám rád – prostě oblíbyl jsem si Vás. Jste vtipná tím, co říkáte a jak to říkáte, a přitom je jasný, že ať mluvíte o čemkoli, má to smysl.
Nejsem žádnej politolok, ale díky Vám každý den poslouchám rádio, a mohu říct, že jsem se začal orientovat v tom, co se děje u nás i ve světě. Byla by pecka slyšet Vás častěji.
Prosím Vás, vy i takhle píšete? Nemám možnost najít si Vás, ale moc chci číst Vaše myšlenky. A vidět Vás. Prosím odepište mi, pošlete foto – a pošlete něco, co jste napsala.
Čtěte také
Na té fotografii – šlo by to bez roušky? Samozřejmě v oblečení. Sorry, že tu tak zoufale žebrám, každopádně jste supr, paní Turnová! Také paní Sedláčková, Tachecí, pan Bumba, prostě celé rádio, aspoň někomu se dá věřit. Tím myslím Vás, určitě ne poslance atd.
Přeji Vám, paní Turnová, mnoho úspěchů a krásný život!
S pozdravem P. K. alias spider-man
Budu čekat, dělám to celý život, my všichni…“
Jsem strašně dojatá. Zároveň to beru to jako znamení. Dávám do obálky knížku a posílám doporučeně na uvedený P. O. Box.
Volám kamarádovi:
„Představ si tu náhodu, nějakej vězeň mi napsal dopis, tak jsem mu poslala jako dárek knížku.“
„A za co sedí?“
„Za krádeže.“
„Doufám, žes tam napsala zpáteční adresu, aby to neměl tak těžký, až ho pustí. Ale aspoň tě vykrade s láskou,“ směje se Vráťa.
„Každej má dostat druhou šanci. Mohli bychom udělat literárně-hudební turné po věznicích,“ říkám.
A mohlo by se to jmenovat „basa tvrdí muziku“.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
