Eva Hrnčířová: Zavřít školy? V Belgii až jako úplně poslední možnost
Škola základ života. V Belgii to platí i v koronavirové pandemii. S výjimkou dvou měsíců na jaře, kdy se virus začal šířit, tu základní školy už kompletně zavřené nebyly.
Tu a tam jednotlivé třídy, tu a tam celé stupně v závislosti na situaci a na momentálních pravidlech. Belgie taky vedla žebříčky nakažených. Školy ale zůstaly nedotknutelnou jistotou života v nejisté době.
Čtěte také
Až teď to zase kazí britská, nakažlivější mutace viru. Měli ji čtyři učitelé věhlasné školy St. Michel. A starosta bruselské čtvrti Etterbek uzavřel celý její druhý stupeň. Zároveň žádal, aby do karantény šly celé rodiny, komunita téhle školy přitom čítá tisíce Belgičanů i cizinců odevšud. V médiích se strhnul poprask a rozvířila se debata o úplném uzavření škol. I když k němu přistoupilo třeba sousední Nizozemsko nebo Portugalsko a samozřejmě taky Česko, v Belgii i tak ještě vítězí názory proti.
Čtěte také
Přední pediatři od září dokola opakují, že školy nejsou motorem pandemie. Že být doma je pro děti mnohem horší, než je riziko nákazy pro všechny, když do školy půjdou. O psychických dopadech na celou rodinu ani nemluvě. Virus se podle epidemiologů v Belgii šíří víc mimo školní budovy. Jejich uzavření podle mezinárodních studií snižuje reprodukční číslo jen o 2 desetiny procenta. Tím argumentují třeba epidemiologové lovaňské katolické univerzity. Říkají, že zamčení školních vrat po celé Belgii by bylo selhání společnosti.
Zatím není tak úplně jasné, která společnost v boji s koronavirem vítězí. V Belgii se ale už mluví i o tom, jak dlouho si mladá generace s sebou ponese tuhle jizvu. Jak dlouho bude společnost výchovu v lockdownu vstřebávat. I když většina z nich chodí do školy, ukazuje se, že hlavně teenageři po psychické stránce v pandemii trpí. Proto se v Belgii chystá obnovení kroužků a sportů i pro starší děti. Zatím jen v exteriéru a menších skupinách. Pro patnáctileté kluky a holky to ale může být záchrana jejich života.
Autorka je publicistka
Související
-
Martin Roman: Vize pro školství. Proč se děti naučí ve škole tak málo, když se toho učíme tolik?
Nejprve musíme zredukovat osnovy. Podívejte se na množství faktů v učebnici dějepisu nebo biologie, je nereálné, aby si student mohli takové množství učiva osvojit.
-
Online výuka je chabá náplast, antigenní testování by mohlo školy stabilizovat, věří ekonom Münich
Teď už panuje jasná politická shoda na tom, že uzavírání škol musí přijít jako poslední možnost, ne jako první, věří bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
-
Psycholožka: Děti by měly po nástupu do školy psát testy, ale bez známek. Kvůli zmapování úrovně
Do škol se vracejí další žáci. Podle dětské psycholožky Václavy Masákové by učitelé měli mít na paměti, že vějíř schopností dětí se za dobu distančního vzdělávání rozevřel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
