Eva Hrnčířová: Zavřít školy? V Belgii až jako úplně poslední možnost
Škola základ života. V Belgii to platí i v koronavirové pandemii. S výjimkou dvou měsíců na jaře, kdy se virus začal šířit, tu základní školy už kompletně zavřené nebyly.
Tu a tam jednotlivé třídy, tu a tam celé stupně v závislosti na situaci a na momentálních pravidlech. Belgie taky vedla žebříčky nakažených. Školy ale zůstaly nedotknutelnou jistotou života v nejisté době.
Čtěte také
Až teď to zase kazí britská, nakažlivější mutace viru. Měli ji čtyři učitelé věhlasné školy St. Michel. A starosta bruselské čtvrti Etterbek uzavřel celý její druhý stupeň. Zároveň žádal, aby do karantény šly celé rodiny, komunita téhle školy přitom čítá tisíce Belgičanů i cizinců odevšud. V médiích se strhnul poprask a rozvířila se debata o úplném uzavření škol. I když k němu přistoupilo třeba sousední Nizozemsko nebo Portugalsko a samozřejmě taky Česko, v Belgii i tak ještě vítězí názory proti.
Čtěte také
Přední pediatři od září dokola opakují, že školy nejsou motorem pandemie. Že být doma je pro děti mnohem horší, než je riziko nákazy pro všechny, když do školy půjdou. O psychických dopadech na celou rodinu ani nemluvě. Virus se podle epidemiologů v Belgii šíří víc mimo školní budovy. Jejich uzavření podle mezinárodních studií snižuje reprodukční číslo jen o 2 desetiny procenta. Tím argumentují třeba epidemiologové lovaňské katolické univerzity. Říkají, že zamčení školních vrat po celé Belgii by bylo selhání společnosti.
Zatím není tak úplně jasné, která společnost v boji s koronavirem vítězí. V Belgii se ale už mluví i o tom, jak dlouho si mladá generace s sebou ponese tuhle jizvu. Jak dlouho bude společnost výchovu v lockdownu vstřebávat. I když většina z nich chodí do školy, ukazuje se, že hlavně teenageři po psychické stránce v pandemii trpí. Proto se v Belgii chystá obnovení kroužků a sportů i pro starší děti. Zatím jen v exteriéru a menších skupinách. Pro patnáctileté kluky a holky to ale může být záchrana jejich života.
Autorka je publicistka
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

